Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 841/2014

33 Cdo 841/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce Ing. Radima Cechela, s místem podnikání v Orlové - Porubě, K Rybníku 1105, identifikační číslo osoby 229 75 411, zastoupeného Mgr. Karlem Klimešem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Škroupova 1114/4, proti žalovanému Družstvu Olivion se sídlem v Praze 10, Korunní 810/104 (dříve Bytovému družstvu NA KAMENI, se sídlem v Příboru, Řehoře Volného 411), identifikační číslo osoby 285 86 328, zastoupenému Mgr. Lukášem Seibertem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Sokolská třída 1204/8, o zaplacení 106.430,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. srpna 2013, č. j. -153, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 106.430,- Kč (s příslušenstvím) z titulu neuhrazených faktur za provedení odhadů obvyklých cen nemovitostí. Uvedl, že žalovaný si u něj dne 24. 3. 2009 objednal znalecký posudek na ocenění nemovitosti v katastrálním území B. a dne 13. 5. 2009 znalecký posudek na ocenění nemovitosti v katastrálním území B. Fakturované částky 67.160,- Kč (faktura č. 303 ze dne 16. 6. 2009) a 39.270,- Kč (faktura č. 357 ze dne 16. 6. 2009) neuhradil.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. března 2013, č. j. -139, připustil, aby do řízení přistoupil jako další účastník na straně žalovaného D. P., se zdůvodněním, že zůstává sporné, zda z faktury č. 303 ze dne 16. 6. 2009 je zavázán žalovaný nebo D. P., který dne 24. 3. 2009 jménem žalovaného - avšak před jeho právním vznikem - učinil objednávku. V řízení totiž nebylo prokázáno, zda jednání D. P. bylo následně právně relevantním způsobem příslušným orgánem družstva (žalovaného) schváleno.

K odvolání D. P. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. srpna 2013, č. j. -153, změnil usnesení Krajského soudu v Ostravě tak, že se přistoupení D. P. do řízení na straně žalovaného nepřipouští; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Akcentoval, že soud nesmí povolit přistoupení dalšího účastníka do řízení v případě, že by po přistoupení nebyl věcně příslušný k projednání požadovaného nároku, jak je tomu v dané věci. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (konkrétně na usneseníze dne 29. 5. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 9/2002, a ze dne 12. 8. 2011, sp. zn. ) odvolací soud dále dovodil, že odmítnutí návrhu na přistoupení dalšího účastníka odůvodňuje rovněž jeho vadnost, konkrétně nepřípustná formulace žalobního petitu (petit totiž nemůže být formulován alternativně, neboť by tím nedošlo k odlišení osoby, kterou má soud zavázat k uhrazení žalované částky, nýbrž k alternativnímu výběru mezi dvěma žalovanými bez ohledu na to, kdo je skutečně povinen žalovanou částku 67.160,- Kč uhradit).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje „z § 237 odst. 3 OSŘ“. Nesouhlasí s odvolacím soudem, že nelze připustit, aby do řízení na straně žalovaného přistoupil další účastník, jestliže by v důsledku takového postupu nebyl krajský soud věcně příslušný k projednání žalobního nároku vůči přistoupivšímu účastníku řízení. Takový postup je podle něho v rozporu se zásadami civilního řízení, neboť vede k nepřípustnému rozdělení řízení vedeného na základě jedné žaloby na dva spory vedené u dvou různých soudů. Srozuměn není ani se závěrem odvolacího soudu, že alternativní formulace žalobního petitu není možná a je překážkou pro připuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení. Připomíná, že žalobou jsou uplatněny dva samostatné nároky ve výši 67.160,- Kč a 39.270,- Kč, z čehož vyplývá, že není dána věcná příslušnost krajského soudu k projednání věci v prvním stupni ani vůči žalovanému družstvu. Protože žádná z předestřených právních otázek nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, požaduje, aby k nim Nejvyšší soud zaujal stanovisko. Navrhuje zrušení usnesení odvolacího soudu.

Žalovaný se ztotožnil se závěry odvolacího soudu. V prvé řadě připomíná, že žalobce zdůvodnil přípustnost svého dovolání (derogovaným) ustanovením , , ve znění účinném do 31. 12. 2012. Namítá, že obě dovolatelem zmiňované právní otázky Nejvyšší soud již v minulosti řešil (nepřipuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalovaného v případě, že by jím byla založena věcná příslušnost jiného soudu, v usnesení uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 9/2002, a otázku formulace žalobního petitu při přistoupení dalšího účastníka řízení v rozhodnutích, na které správně odkázal již odvolací soud). Žalovaný je přesvědčen, že se žalobce prostřednictvím dovolání snaží získat od Nejvyššího soudu návod, jak má dále v dané věci postupovat a jakým způsobem má formulovat žalobní petit. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl pro nepřípustnost, popř. je jako nedůvodné zamítl.

Dovolání je přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II. bod 1. a čl. II bod 2 - dále jen „ “) a bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou (žalobcem), za splnění podmínek uvedených v , 4 a

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení dovolatelem. Z věty druhé vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Dovolací soud dospěl k závěru, že je řízení postiženo vadou, neboť ve věci rozhodovaly věcně nepříslušné soudy. Na tuto skutečnost ostatně správně poukázal žalobce ve svém dovolání.

Podle soud zkoumá věcnou příslušnost kdykoli za řízení.

Podle se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

Podle , , ve znění platném v době podání žaloby (tj. k 11. 3. 2010), nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy (odst. 1). Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, s výjimkou sporů o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (odst. 2 písm. r/ bod 6.).

Je-li uplatněno více samostatných peněžitých nároků (např. vymáhá-li se kupní cena a smluvní pokuta), posuzuje se naplnění uvedeného limitu ve vztahu ke každému z nich samostatně (srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 58). Z podané žaloby je zřejmé, že žalobce uplatnil dva peněžité nároky se samostatným skutkovým základem (odměnu za ocenění nemovitosti v katastrálním území B. na základě objednávky ze dne 24. 3. 2009 a odměnu za ocenění nemovitosti v katastrálním území B. na základě objednávky ze dne 13. 5. 2009) a že vymezil zvlášť peněžité částky, které z titulu těchto dvou jednotlivých nároků (faktury č. 303 ze dne 16. 6. 2009 na částku 67.160,- Kč a faktury č. 357 ze dne 16. 6. 2009 na částku 39.270,- Kč) požaduje. Je nerozhodné, že tyto dva nároky v součtu převyšují částku 100.000,- Kč, neboť věcnou příslušnost je třeba posuzovat ve vztahu ke každému z nich zvlášť.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že k vedení řízení a rozhodování o věci hlavní není v prvním stupni příslušný krajský soud, nýbrž soud okresní. Projednal-li proto v této věci návrh žalobce na přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalovaného Krajský soud v Ostravě jako soud prvního stupně a rozhodl-li o odvolání proti jeho rozhodnutí Vrchní soud v Olomouci, je řízení postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), neboť o věci rozhodovaly věcně nepříslušné soudy. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než usnesení odvolacího soudu zrušit ( ); jelikož důvod, pro který bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ). Za této situace pak považoval za předčasné zabývat se věcí z pohledu dalších dovolacích námitek, jimiž žalobce odvolacímu vytkl, že nesprávně posoudil návrh na přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalovaného.

Bude na Krajském soudu v Ostravě, aby postupoval podle a předložil věc svému nadřízenému Vrchnímu soudu v Ostravě, který rozhodne, který okresní soud je příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný.

V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního (tedy řízení o návrhu žalobce na přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalovaného), včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. dubna 2014

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu