Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4014/2013

22 Cdo 4014/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka, ve věci žalobkyně J. H., zastoupené Mgr. Blankou Duškovou, advokátkou se sídlem v Žamberku, náměstí gen. Knopa 837, proti žalovanému Z. H., zastoupenému Mgr. Martinou Suchodolovou, advokátkou se sídlem v Žamberku, Masarykovo náměstí 146, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. června 2013, č. j. -517, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. června 2013, č. j. -517, kterým Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. ledna 2013, č. j. -486, jímž byl zamítnut návrh žalovaného na povolení obnovy řízení. Žalobou napadl žalovaný pravomocné usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. listopadu 2011, č. j. -428, kterým byl schválen smír uzavřený účastníky o vypořádání společného jmění manželů. Smír byl uzavřen při jednání, jemuž byl přítomen zástupce žalovaného, advokát JUDr. Josef Filip. Skutečnost, že žalovaný nemá finanční prostředky k tomu, aby dodržel svůj závazek vyplatit žalobkyni vypořádací podíl, není podle odvolacího soudu nová skutečnost ve smyslu zákládající důvod k povolení obnovy.

Přípustnost dovolání spatřoval žalovaný v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu. Uvedl, že uplatňuje dovolací důvody podle , neboť napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci, že v řízení došlo k vadě, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, které nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.

Podle článku II. – přechodná ustanovení, bodu 2. , a podle článku II. – přechodná ustanovení, bodu 7. , kterými se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále „ “ ).

Podle v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo -li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Žalobou na obnovu řízení podle může účastník napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

Podle žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocní usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl schvalován.

Dovolatel v dané věci řádně nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu - neuvedl totiž od kterého konkrétního rozhodnutí Nejvyššího soudu se odvolací soud odchýlil. Pokud uvádí, že smírem byly vypořádány věci a náhrada za ztrátu na výdělku vzniklá nemocí z povolání, které nebyly ve společném jmění účastníků, pak podle obsahu namítá, že smír je v rozporu s hmotným právem a obrana je možná jen žalobou na zrušení smíru podle Tvrdí, že k žádné dohodě účastníků o vypořádání společného jmění manželů nemohlo dojít a že na něj byl vyvíjen nátlak, aby uzavřel soudní smír. Současně však v dovolání připouští, že „jeho právní zástupce se těsně před jednáním dne 2. 11. 2011 rozhodl pokusit se jednat se žalobkyní o uzavření smíru, když mu sdělil, že to je jeho jediná šance, jinak soud pro něj nedopadne dobře.“

Vzhledem k tomu, že dovolání nesplňuje předpoklady přípustnosti podle , Nejvyšší soud je podle odmítl.

V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 25. června 2014

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu