Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 9/2014

33 Nd 9/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně mBank S.A. (dříve BRE Bank S.A.)se sídlemWarszawa, Senatorska 18, PSČ 00 950, Polská republika,vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím mBank S.A., organizační složky se sídlem v Praze 8, Sokolovská 668/136d, identifikační číslo 27943445, zastoupené JUDr. Janem Brožem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti žalované M. H., o zaplacení částky 44.561,35 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně.

O d ů v o d n ě n í :

Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 8. 11. 2013 žalovaná obsahově navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána soudu v místě jejího bydliště, tj. Okresnímu soudu ve Zlíně, neboť je v důchodu, náklady na cestu k příslušnému soudu jsou neúměrné jejím příjmům, přičemž nikdy nebyla v Praze, nevyzná se tam a bylo by pro ni složité najít budovu soudu a nemá nikoho, kdo by jí k soudu dopravil.

Žalobkyně s návrhem na delegaci nesouhlasila, zdůrazňujíc, že se na místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2 účastnice smlouvy dohodly v souladu s , přičemž jen nepříznivá sociální situace nemůže být důvodem pro delegaci; výsledkem delegace by naopak byly zvýšené výdaje žalobkyně.

Podle věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 2) a Okresnímu soudu ve Zlíně, jemuž má být věc podle návrhu žalované přikázána ( věta první ), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení splněny.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu výše citovaného ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 24, ročníku 2001, části I., pod pořadovým číslem 172).

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Žalovanou uváděné důvody podle Nejvyššího soudu nejsou natolik závažné, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. Její nepříznivá finanční situace bez dalšího důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu má své bydliště, nezakládá, jiné okolnosti, na jejichž základě by bylo možné usuzovat, že hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání dané věci jiným než příslušným soudem, pak z obsahu spisu neplynou. Nejvyšší soud rovněž při úvahách o možném postupu podle nemohl přehlédnout nesouhlasné stanovisko žalobkyně, která na projednání věci příslušným soudem trvá.

Nejvyšší soud proto návrhu žalované nevyhověl a věc podle ustanovení Okresnímu soudu ve Zlíně nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. června 2014

JUDr. Václav Duda

předseda senátu