Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1878/2014

U S N E S E N Í

L. P.,

J. D.

, zastoupenému Mgr. Helenou Martínkovou, advokátkou se sídlem v Táboře, Palackého 357, pro částku 7.330,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro prahu 4, pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze 16. prosince 2013, č.j. -79, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení z 12. srpna 2013, č. j. -45, jímž obvodní soud částečně zastavil exekuci ohledně jistiny vymáhané pohledávky ve výši 7.330,- Kč s 9,75% úroky z prodlení ročně od 3. 8. 2007 do zaplacení a ohledně náhrady nákladů předcházejícího (nalézacího) řízení ve výši 12.024,- Kč. V odůvodnění napadeného usnesení odvolací soud uzavřel, že exekuce bude nadále vedena k vymožení nákladů oprávněné v exekučním řízení a nákladů exekuce.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení s odůvodněním, že otázka, zda v případě náhrady nákladů oprávněné v exekučním řízení a nákladů exekuce jde či nejde o pohledávky, které by bylo možno přihlásit do vyrovnání podle o konkurzu o vyrovnání, nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje v závěru odvolacího soudu, že o takové pohledávky nejde. Povinný je naopak přesvědčen, že náklady oprávněné a náklady exekuce bylo možno přihlásit do vyrovnání, které bylo proti němu vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 0Kv 6/2007, a to ve lhůtě stanovené soudem dobou čtyř týdnů od data 20. 8. 2008. Z tohoto důvodu měla být podle jeho názoru exekuce zastavena v plném rozsahu, tedy i ohledně náhrady nákladů oprávněné v exekučním řízení a nákladů exekuce.

Oprávněná navrhla odmítnutí dovolání jako nepřípustného.

Nejvyšší soud, jenž dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7 a část první, čl. II, bod 2 ), se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V daném případě je dovolání nepřípustné proto, že je nelze úspěšně podat proti rozhodnutí, které nebylo vydáno. Obecně platí, že pojmově není možno uvažovat ani o odvolání (a tedy i dovolání) proti výroku (jeho části), který nebyl vydán (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , případně , nebo z literatury např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. II., -200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 1126 s.). Podání účastníka, které obsahuje námitky proti chybějícímu rozhodnutí, je zpravidla namístě posoudit jako návrh na vydání doplňujícího rozhodnutí. V souzené věci by však beztak doplňující usnesení vydáno být nemohlo, neboť návrh na jeho vydání do patnácti dnů od doručení usnesení odvolacího soudu účastníkům řízení podán nebyl ( ve spojení s ustanovením ).

Kromě toho je zde ovšem další důvod k odmítnutí dovolání. Náhradu nákladů vynaložených oprávněnou v exekučním řízení je – stejně jako náklady exekuce – z hlediska ustanovení § 121 odst. 3 obč. zák. nutno považovat za příslušenství jistiny pohledávky (jak to ostatně výslovně uvádí i samotný dovolatel v druhém odstavci třetí strany dovolání na č.l. 101).

Jestliže se pro účely posouzení přípustnosti dovolání k příslušenství pohledávky nepřihlíží ( věta za středníkem ) a jestliže jistina pohledávky činila 7.330,- Kč, pak je dovolání proti napadenému rozhodnutí nepřípustné také proto, že jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle hlavy VI. exekučního řádu v novém rozhodnutí ve věci.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. června 2014

JUDr. Vladimír Mikušek

předseda senátu