Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 208/2014

22 Nd 208/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně Hypoteční banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, IČO: 13584324, zastoupené JUDr. Jaroslavem Hrouzkem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 6, proti žalovaným: 1) P. S. a 2) T. S., zastoupeným Mgr. Bc. Adamem Ptašnikem, Ph.D., advokátem se sídlem v Ostravě, Nádražní 308/3, o zaplacení částky 819.161,13 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o návrhu žalovaných na přikázání věci z důvodu vhodnostiOkresnímu soudu v Opavě, takto:Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Opavě.

O d ů v o d n ě n í :

V této věci navrhli žalovaní přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě z důvodu vhodnosti podle („ “). Návrh odůvodnili tím, že žalobkyně podala žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 5, jehož místní příslušnost dovodila ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 6. 12. 2004, reg. číslo 3600/084576-01/04/01-001/00/R, a to z ujednání obsaženého v čl. VIII., odst. 9 Společných a závěrečných ustanovení, kde je uvedeno, že „smluvní strany se s odkazem na dohodly, že pro případné spory z této smlouvy je příslušný obecný soud banky, určený podle jejího sídla zapsaného v obchodním rejstříku v době podání žaloby“. Žalovaní poukazují na skutečnost, že smlouva o úvěru je typickým příkladem formulářové smlouvy, při jejímž uzavírání je autonomie vůle a smluvní volnost na straně spotřebitele značně omezena. Prorogační doložka je zařazená v čl. VIII. úvěrové smlouvy pojmenovaném „Společná a závěrečná ustanovení“ v bodě 9., za kterým již následuje pouze ujednání o účinnosti smlouvy a prohlášení o způsobilosti stran, tedy je umístěna v části, která budí dojem, že není již pro ujednání podstatná. Z podpisu smlouvy žalovanými nelze dovozovat jejich vůli uzavřít i prorogační doložku. Žalobkyně nejednala tak, aby dostála požadavku poctivosti. Žalovaným byl takto odňat zákonný soudce. V tomto směru odkazují na nález Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2013, sp. zn. . Považují za mnohem vhodnější, aby řízení probíhalo u Okresního soudu v Opavě, který je jejich obecným soudem. Pokud by řízení probíhalo u Obvodního soudu pro Prahu 5, znamenalo by to pro ně výrazné zvýšení nákladů spojených s dopravou a se značnou ztrátou času. Naopak u žalobkyně by nedošlo k velkému navýšení nákladů, protože má v Opavě pobočku.

Žalobkyně s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě nesouhlasila, neboť žalovaní nejsou odebráni zákonnému soudci, když si smluvně sjednali jinou příslušnost soudu pro případné spory.

Podle článku II. – Přechodných ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 bylo zahájeno dne 19. 9. 2013, rozhodl Nejvyšší soud o návrhu na přikázání věci podle ve znění účinném od 1. ledna 2013.

Nejvyšší soud rozhodl o návrhu na delegaci jako soud, který je nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 5 a Okresnímu soudu v Opavě ( ).

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

K delegaci vhodné podle lze přistoupit pouze v ojedinělých případech, neboť se jedná o výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci. Důvody vhodnosti v dané věci Nejvyšší soud spatřuje v tom, že žalovaní jako spotřebitelé ve výrazně slabším postavení oproti žalobkyni byli v důsledku prorogační dohody uzavřené v rámci úvěrové smlouvy, kterou byla sjednána místní příslušnost soudu, zbaveni možnosti hájit se u soudu v místě jejich bydliště, který je pro ně lépe dostupný časově a zejména finančně. Při úvaze o důvodech vhodnosti Nejvyšší soud přihlédl ik závěrům v usnesení Ústavního soudu ze dne 9. února 2011, sp. zn. a rovněž v usnesení ze dne 13. června 2012, sp. zn. .

Nejvyšší soud, z uvedených důvodů i přes nesouhlasné stanovisko žalobkyně návrhu žalovaných vyhověl a věc přikázal podle k projednání a rozhodnutí věci Okresnímu soudu v Opavě.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. června 2014

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu