Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 536/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Lenky Dopitové a JUDr. Františka Ištvánka ve věci žalobce Ing. V. Š., zastoupeného Mgr. Romanou Kotulanovou, advokátkou v Praze 5, U Albrechtova vrchu 1162/17, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 6.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2013, č. j. - 139, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze v záhlaví specifikovaným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů.

Soud prvního stupně konstatoval, že ač by majetkové poměry žalobce osvobození od soudních poplatků odůvodňovaly, nebyl naplněn druhý předpoklad daný ustanovením (dále jen ), a sice že se nejedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Dle jeho závěru žalobce bez právní opory požaduje odškodnění v takové výši, která se vymyká dosavadní rozhodovací činnosti soudů při rozhodování dle ustanovení a nemá ani oporu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Ustanovení advokáta k ochraně zájmů žalobce se nejeví potřebným ani s ohledem na charakter sporu. Soud uzavřel, že žalobce může uplatňovat svá práva sám.

Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně v tom, že ustanovení zástupce není třeba k ochraně zájmů žalobce. Konstatoval, že žalobní návrh je schopný projednání, žalobce vylíčil rozhodující skutečnosti, uvedl, v čem spatřuje nesprávný úřední postup a označil nezákonné rozhodnutí, na jehož základě se domáhá odškodnění nemajetkové újmy, v žalobě odkázal na příslušný právní předpis, , označil důkazy k prokázání svých tvrzení a formuloval žalobní petit tak, že je určitý a srozumitelný a může být event. podkladem pro výkon rozhodnutí. V řízení je řešena pouze otázka zda v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a k vydání nezákonného rozhodnutí a zda je namístě za ně poskytnout náhradu nemajetkové újmy. Odvolací soud se ztotožnil i s argumentací soudu prvního stupně, že s ohledem na požadovanou výši odškodnění, kterou je třeba zohlednit již při rozhodování o ustanovení advokáta, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jež však Nejvyšší soud shledal nepřípustným a jako takové je odmítl podle ustanovení , , ve znění od 1. 1. 2013 – viz čl. II bod 7. (dále jen „“).

Odvolací soud založil napadené rozhodnutí především na názoru, že nebyla splněna jedna ze zákonných podmínek pro ustanovení zástupce žalobci dle ustanovení , a sice že ustanovení zástupce je třeba k ochraně zájmů dovolatele. V této otázce, kterou učinil žalobce předmětem svého dovolání, odpovídá napadené rozhodnutí judikatuře Nejvyššího soudu, na které nemá Nejvyšší soud důvod cokoliv měnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2014, sp. zn. ; rozhodnutí Nejvyššího soudu v tomto usnesení citovaná jsou dostupná na www.nsoud.cz).

Za situace, kdy nelze podrobit přezkumu jeden z důvodů, pro který odvolací soud žádosti žalobce nevyhověl, nemohou žádné další dovolací důvody (námitky nesprávného právního posouzení otázky, zda se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), naplnit podmínky přípustnosti dovolání podle , neboť ani odlišné vyřešení takto vymezeného předmětu dovolacího řízení by se nemohlo v poměrech žalobce nijak projevit, což činí jeho dovolání ve zbylém rozsahu nepřípustným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne18. června 2014

JUDr. Pavel S i m o n

předseda senátu