Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2926/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce Ing. L. D., zastoupeného Mgr. Robertem Sedláčkem, advokátem, se sídlem v Brně, Jaselská 206/27, PSČ 602 00, proti žalovanému Bytovému družstvu Botanická 19/Kotlářská 16,Brno, se sídlem v Brně, Botanická 605/19, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 26956977, zastoupenému JUDr. Růženou Valdhansovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Jaselská 200/17, PSČ 602 00, o zaplacení 400.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. dubna 2012, č. j. -163, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 7. března 2011, č. j. -126, Městský soud v Brně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 400.000,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 13. října 2008 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 400.000,- Kč za dobu od 12. září 2008 do 12. října 2008 (výrok II.), zastavil řízení co do zákonného úroku z prodlení z částky 400.000,- Kč za dobu od 1. února 2008 do 11. září 2008 (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích I. a IV. (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , , (dále jen „“), jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle [o situaci předvídanou v ] nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Námitka nedostatku pasivní věcné legitimace dovolatele v projednávané věci napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní již proto, že ji dovolatel zakládá v rozporu s na nově (a nadto neúplně) uplatněných skutečnostech (blíže neupřesněném tvrzení, že některé jednotky v domě byly převedeny). Navíc dovolatel přehlíží, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu k výkladu , o vlastnictví bytů, přecházejí při změně vlastnického práva k jednotce na nabyvatele pouze práva a závazky, které mají věcněprávní povahu, nebo ty, u nichž to zákon výslovně stanoví (srov. např. rozsudek ze dne 8. prosince 2010, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2012, pod číslem 73, a rozsudek ze dne 23. srpna 2012, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách tohoto soudu).

Zásadně právně významným pak napadené rozhodnutí nečiní ani výklad obsahu smluv o půjčce ze dne 9. února 2006 a o výstavbě ze dne 11. ledna 2007, uzavřených mezi účastníky sporu, jenž odvolací soud učinil v souladu s výkladovými pravidly určenými ustanovením , , jakož i zásadami pro výklad právních úkonů formulovanými např. v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2000, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84.

Namítá-li dovolatel, že soudy měly smlouvu o výstavbě posoudit jako smíšenou smlouvu, zahrnující i smlouvu o dílo, přehlíží, že se nezavázal zaplatit cenu za provedení výtahu, ale pouze poskytnout žalobci „finanční příspěvek na výstavbu výtahu“; podstatné náležitosti smlouvy o dílo ( , obchodní zákoník) tudíž nebyly sjednány. Nehledě k uvedenému – jak plyne ze skutkových závěrů soudů nižších stupňů, které nemohou být u dovolání, jehož přípustnost může být založena pouze podle , přezkoumávány [, odst. 3 ] – žalobce se nezavázal ke zhotovení určitého typu výtahu. Závazek ze smlouvy o výstavbě (zhotovit výtah) přitom splnil.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neshledal a podle jiných ustanovení nemůže být dovolání přípustné.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Ty sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012 – jejíž výše podle bodu 6 a advokátního tarifu činí 9.900,- Kč, a z paušální náhrady výdajů podle advokátního tarifu ve výši 300,- Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.142,- Kč podle tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži žalovaného celkem 12.342,- Kč.

K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 19. června 2014

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu