Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4432/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně TIME : SERVICE, a. s., se sídlem v Praze 7, Tusarova 41, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 63999820, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, PSČ 120 00, proti žalované euroAWK s. r. o., se sídlem v Praze 10, Konopišťská 739/16, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 43965717, zastoupené Mgr. Janem Najmanem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, o zaplacení 525.391,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. června 2013, č. j. -384, takto:

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 28. června 2012, č. j. -278, Městský soud v Praze zamítl žalobu o zaplacení 525.391,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 3. června 2013, č. j. -384, rozhodl o opravě záhlaví rozsudku soudu prvního stupně (první výrok), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé, změnil jej ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“).

Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle , neshledal přípustným ani podle

Dovolatelkou zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož jednatel žalované společnosti Ing. J. H., který podle společenské smlouvy a zápisu způsobu jednání v obchodním rejstříku nebyl oprávněn jednat jménem žalované samostatně, ale pouze společně s dalším jednatelem, nemohl jednat za žalovanou samostatně jako zmocněnec na základě generální plné moci, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2007, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 17/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2012, sp. zn. , či obdobně rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 76/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které jsou veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu dále citovaná – na webových stránkách Nejvyššího soudu). Na uvedeném závěru pak není způsobilá ničeho změnit ani dovolatelkou zdůrazněná skutečnost, že další z jednatelů A. K. byl oprávněn jednat jménem žalované společnosti samostatně (J. H. samostatné jednatelské oprávnění nesvědčilo).

Jednal-li jménem žalované jednatel, který nebyl oprávněn činit jejím jménem právní úkony samostatně, ale pouze společně s dalším jednatelem, nelze takový projev vůle považovat za projev vůle žalované (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 2007, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročník 2008, pod číslem 51, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. , a ze dne 24. října 2012, sp. zn. ). Proto jsou pro posouzení přípustnosti dovolání bez právního významu i úvahy dovolatelky, podle nichž se neplatnosti nemůže dovolávat ten, kdo ji způsobil. Jak přitom Nejvyšší soud vysvětlil v rozsudku ze dne 20. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 58/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ve výše citovaném rozsudku sp. zn. , posuzování případné dobré víry dovolatelky by mohlo mít význam pouze tehdy, jestliže by jménem žalované jednala osoba zapsaná v obchodním rejstříku jako její statutární orgán, a to způsobem uvedeným v obchodním rejstříku; tak tomu ovšem v projednávané věci nebylo.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 19. června 2014

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu