Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 62/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné JUSTRINOM MANAGEMENT s. r. o., se sídlem v Brně - střed - Trnitá, Mlýnská 326/13, identifikační číslo osoby 29216842, zastoupené JUDr. Janem Rudolfem, advokátem se sídlem v Praze, Na Příkopě 15, proti povinnému M. J., o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora provedením exekuce, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:Věc vedenou u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. projedná a rozhodne Okresní soud v Šumperku.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Kutné Hoře usnesením ze dne 3. června 2013, č. j. -25, řízení zastavil s odůvodněním, že ve věci není dána pravomoc soudů České republiky, neboť povinný je státní příslušník Slovenské republiky, na území České republiky se nezdržuje a nemá zde žádný majetek. K odvolání oprávněného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. července 2013, č. j. -34, změnil napadené usnesení tak, že se řízení nezastavuje. Dospěl k závěru, že pravomoc soudů České republiky je dána podle Nařízení rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000. Okresní soud v Kutné Hoře pak usnesením ze dne 23. ledna 2014, č. j. -46, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předkládá podle , (dále jen „“) Nejvyššímu soudu.

Podle se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Místně příslušným exekučním soudem je podle , exekučního řádu (dále „“) soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušné všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření. Podle , které se použije i pro exekuční řízení ( , ), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě věc patří do pravomoci českých soudů, a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá bydliště na území České republiky. Exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím pověřením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení

– zjistit majetek povinného a uspokojení oprávněného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 4/2013).

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který by podle návrhu oprávněné měl být pověřen provedením exekuce.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. června 2014

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu