Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tcu 75/2013

-27

U S N E S E N Í

zamítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný L. K. podal u Nejvyššího soudu návrh podle § 10 odst. 2 tr. ř., jímž se domáhal vydání rozhodnutí, že je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení v trestních věcech Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. , a Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. .

Svůj návrh odůvodnil předně tím, že skutek, pro který byl v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. stíhán a pravomocně odsouzen a ohledně něhož nyní vede vykonávací řízení Okresní soud v České Lípě pod sp. zn. , spáchal na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a proto se na něho - s ohledem na y - vztahují závěry vyplývající z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2012, sp. zn. , ve věci obviněného JUDr. V. B.

Dále považuje za nutné, aby se Nejvyšší soud vyjádřil k tomu, zda se na něho nevztahuje diplomatická imunita podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961, případně zda by k němu nemělo být přistupováno jako k osobě požívající na našem území výsad a imunit, jejichž součástí je vynětí z trestní jurisdikce, na podkladě tzv. zdvořilostních norem podle mezinárodního práva obyčejového, neboť byl v rozhodné době mimo jiné i držitelem diplomatického pasu Seychelské republiky, když byl tamním ministerstvem jmenován zvláštním zmocněncem pro Českou republiku.

Nejprve je třeba poznamenat, že o návrhu obviněného na vydání rozhodnutí podle § 10 odst. 2 tr. ř. o jeho vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ve shora označených identických trestních věcech Nejvyšší soud již jednou rozhodoval, a to usnesením ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. . V pořadí již druhý návrh pak obviněný podal dne

16. 6. 2013

, kdy se trestní řízení nacházelo

ve stejné fázi jako v době podání předcházejícího návrhu ve věci.

Nejvyšší soud v tomto návrhovém řízení na základě vyžádaného spisového materiálu zjistil, že trestní věc obviněného vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. je věcí již meritorně

pravomocně skončenou (7. 4. 2006)

a neprobíhalo v ní žádné jiné řízení, ohledně něhož by přicházelo v úvahu rozhodování o vynětí obviněného z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Vzhledem k této

zásadní skutečnosti

návrh obviněného výrokem ad I/ zamítl. Výrokem ad II/ dále rozhodl tak, že obviněný není vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ve věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , protože stíhané trestné činnosti se nedopustil jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a tuto funkci nevykonával ani v době rozhodování o návrhu podle § 10 odst. 2 tr. ř. Navrhovatelem zmiňované závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2012, sp. zn. , se tak na daný případ nevztahovaly. Současně Nejvyšší soud nepřisvědčil obviněnému v požadavku na aplikaci Vídeňské úmluvy, když konstatoval, že se trestné činnosti dopustil na území České republiky (srov. čl. 31 bod 4 Vídeňské úmluvy) a přitom ji nespáchal v postavení diplomatického zástupce cizího státu projíždějícího územím České republiky ve smyslu čl. 40 bod 1 Vídeňské úmluvy.

Přestože se Nejvyšší soud ve svém předcházejícím rozhodnutí ve věci vyjadřoval i k postavení obviněného v době páchání trestné činnosti, tj. otázkou zda byl nebo nebyl některou z osob uvedených v § 10 odst. 1 tr. ř., podstatné je, že

pokud byl obviněný v trestním řízení pravomocně odsouzen, tj. jeho trestní stíhání bylo pravomocně skončeno, je jakékoli další rozhodování o jeho vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle § 10 odst. 2 tr. ř. v takovém řízení, či případně v navazujícím vykonávacím řízení, již zcela bezpředmětné

(k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2012, sp. zn. ). Postrádalo by logiku, pokud by konkrétní osoba mohla být pro určitou část řízení z pravomoci orgánů v něm činných vyňata, zatímco pro jinou část řízení v téže věci nikoliv.

Nejvyšší soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. června 2014

Předseda senátu:

JUDr. Eduard Teschler