Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 553/2014

3 Tdo 553/2014-23

U S N E S E N Í

R. H.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 14. 6. 2013 byl dovolatel uznán vinným zločinem loupeže podle (dále jen tr. zákoník) a přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

V předmětné věci podal obviněný R. H. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. ze dne 10. 12. 2013 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný R. H. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že jeho vina nebyla prokázána mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost, trestní řízení bylo vedeno tendenčně v jeho neprospěch, provedené důkazy byly deformovány a nebyly věrohodné a takto vzniklé pochybnosti stran jeho viny nebyly soudy vyloženy v jeho prospěch. V uvedeném směru poukázal na rozpory ve výpovědích poškozeného J. D. a svědkyně (spoluobviněné) T. R., které spočívaly v rozdílném popisu pachatele (ohledně délky jeho vlasů), přičemž namítl nevěrohodnost výpovědí této svědkyně s ohledem na její drogovou závislost s tím, že nebyl akceptován jeho návrh na testování věrohodnosti označené svědkyně znalcem. Stejně tak namítl, že nebyli soudem slyšeni i jím navržení svědci R. Č. a L. V. Uzavřel s tím, že z dosud učiněných skutkových zjištění tak nelze učinit přesvědčivý závěr o tom, že by označené trestné činy spáchal. Proto také navrhl, aby dovolací soud označené (citované) usnesení Krajského soudu v Ostravě a s ním související rozsudek Okresního soudu v Ostravě zrušil a věc přikázal Okresnímu soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.

K takto podanému dovolání obdržel Nejvyšší soud přípis státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, v rámci kterého tento sdělil, že vzhledem k povaze dovolatelem uplatněných námitek se k samotnému dovolání nehodlá věcně vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, jak jsou obsaženy ve výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že se popsaného trestného jednání nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch. V uvedeném směru však oba soudy, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědím svědkyně (spoluobviněné) T. R., která skutkový děj popsala shodně s poškozeným J. D., když rozdílný popis délky vlasů dovolatele je nepodstatným detailem právě s ohledem na celkový popis skutku z pohledu poškozeného. Nelze přitom přehlédnout ani to, že spoluobviněný B. označil svědeckou výpověď R. za pravdivou a to, že z protokolu o vydání věci vyplývá, že dovolatelem poškozenému odcizený mobilní telefon byl R. Č. předán právě dovolatelem samotným. Konečně odvolací soud také přiléhavě vysvětlil, proč neakceptoval návrhy dovolatele na doplnění ve věci vedeného dokazování, a to výslechem L. V. a R. Č., jakož i návrhu na znalecké zkoumání T. R., a to zejména z hlediska věrohodnosti jejích výpovědí. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Pro úplnost je namístě dodat, že okrajová námitka o tom, že uložený trest je nepřiměřeně přísný, nemůže spadat pod zvolený (ani jiný) dovolací důvod.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 14. května 2014

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka