Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 722/2014

32 Cdo 722/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce Ing. A. M., podnikatele, zastoupeného JUDr. Michalem Hudečkem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Krapkova 452/38, PSČ 779 00, proti žalovanému R. M., podnikateli, zastoupenému JUDr. Lubomírem Pánikem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 1120/43, PSČ 400 01, o zaplacení částky 59.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. července 2013, č. j. -144, takto:

Odůvodnění:

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „ “).

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Může-li tedy být dovolání přípustné jen podle ustanovení (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že odvolací soud se při řešení otázky, zda je uplatnění nároku na zaplacení provize vůči žalovanému výkonem práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, odchýlil od ustálených judikatorních závěrů, v nichž Nejvyšší soud tento zákonný pojem definuje jako zneužití práv některým z účastníků obchodněprávního vztahu. Dovolatel je přesvědčen, že svého práva nikterak nezneužil a toliko žádá, co mu po právu náleží.

Závěr odvolacího soudu lze vyjádřit jinými slovy tak, že je-li dohoda účastníků o tom, že provizi zaplatí žalobci prodávající a zprostředkovatelská smlouva uzavřená mezi účastníky se ruší, neplatná toliko pro nedostatek sjednané formy, pak vzhledem k zjištěným (v napadeném rozhodnutí vylíčeným) okolnostem, za nichž k uzavření této dohody toliko v ústní formě došlo, je uplatnění práva na zaplacení provize vůči žalovanému dovolatelem výkonem práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ve smyslu ustanovení obchodního zákoníku ( , zrušeného ke dni 1. ledna 2014). Nejvyšší soud neshledává dovolání přípustným, neboť dovoláním zpochybněné právní posouzení odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu přijatou k výkladu uvedeného ustanovení [srov. zejm. rozsudek ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále též jen „Soubor“), pod číslem C 3243, rozsudek ze dne 20. ledna 2009, sp. zn. , uveřejněný v Souboru pod číslem C 6969, a rozsudky ze dne 22. listopadu 2007, sp. zn. , a ze dne 27. dubna 2011, sp. zn. , jež jsou, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu].

Nejvyšší soud podotýká (s odkazem na důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že uplatnění předpokladů přípustnosti dovolání spočívajícího v tom, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nemůže být založeno na polemice se skutkovým stavem věci, na němž právní posouzení odvolacího soudu spočívá.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. května 2014

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu