Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 992/2012

25

Cdo 992/2012

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Erste Leasing, a. s.

, se sídlem ve Znojmě, Horní náměstí 264/18, IČO 16325460, zastoupené Mgr. Vlastimilem Šopákem, advokátem se sídlem ve Znojmě, Jana Palacha 954/4, proti žalované

JUDr. E. J.

, zastoupené Mgr. Tomášem Mařatkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Dušní 8/11, o 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2011, č. j. -50, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 10. 2. 2011, č. j. -28, zamítl žalobu na zaplacení 100.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně měla vykonatelnou pohledávku, zajištěnou zástavním právem k barvícímu zařízení dlužníka, které však bylo 9. 2. 2010 vydraženo žalovanou, aniž by žalobkyně byla na konání dražby předem upozorněna. Soud dospěl k závěru, že žalovaná s ohledem na ustanovení nebyla povinna žalobkyni doručit upozornění podle , neboť ta neměla zástavu, pojatou do soupisu, u sebe. Žalovaná proto žádnou právní povinnost neporušila a její odpovědnost za škodu podle , exekuční řád, tak nepřichází v úvahu.

Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 10. 11. 2011, č. j. -50, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se zcela ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že žalovaná žádnou právní povinnost neporušila, jestliže žalobkyni nedoručila upozornění podle ; žalobkyně totiž předmětné zařízení k soupisu nevydala a nebyla ani osobou, jíž se podle ustanovení doručuje dražební vyhláška. Nebylo možno ani pominout skutečnost, jakkoli pro rozhodnutí ve věci nevýznamnou, že žalobkyně byla při soupisu věci poučena o svém právu přihlásit do řízení svou zástavou zajištěnou pohledávku a tuto možnost nevyužila.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a které odůvodňuje tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Nesouhlasí se závěrem soudů obou stupňů, že nebylo povinností žalované zaslat žalobkyni upozornění podle , protože doslovný výklad zákona by zvýhodnil zástavní věřitele, kteří mají před provedením soupisu movitých věcí předmět zástavy u sebe, před ostatními zástavními věřiteli. Hmotněprávní úprava zástavního práva nerozlišuje mezi zástavními věřiteli podle způsobu vzniku zástavního práva, podle předmětu zástavy nebo podle jiného kritéria, je proto žádoucí dát procesní předpisy interpretací do souladu s touto úpravou. Dovolatelka má za to, že jednání žalované, kdy ji zmíněné upozornění nezaslala a neposkytla jí tak objektivně možnost se se svou pohledávkou do řízení přihlásit, lze označit za nesprávný úřední postup. Navrhla proto, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, případně aby Nejvyšší soud rozhodl ve věci sám a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2012 – srov. čl. II bod 7 – dále též jen „ “) a shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), zastoupenou advokátem ve smyslu Dovolání je přípustné podle , neboť otázka, zda se povinnost doručit do vlastních rukou upozornění podle vztahuje na všechny zástavní věřitele, nebo jen na ty, kteří mají předmět zástavy u sebe, nebyla dosud judikaturou dovolacího soudu vyřešena, a představuje proto otázku po právní stránce zásadního významu ve smyslu ustanovení Dovolání však není důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci, které dovolatelka uplatňuje jako důvod dovolání [ ], může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval.

Podle § 32 odst. 1 exekučního řádu exekutor odpovídá za škodu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto zákona. Exekutor odpovídá za škodu i tehdy, byla-li škoda způsobena při výkonu exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem; případná odpovědnost této osoby podle zvláštních předpisů tím není dotčena. Podle § 32 odst. 2 exekučního řádu exekutor se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

Předpokladem odpovědnosti exekutora za škodu způsobenou v souvislosti s exekuční činností je porušení právní povinnosti při této činnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou a neexistence liberačního důvodu uvedeného v § 32 odst. 2 exekučního řádu. Jde tedy o objektivní odpovědnost, u níž se nevyžaduje zavinění. Exekutor neodpovídá za škodu, která vznikla v souvislosti s jeho činností, pokud tato činnost byla prováděna v souladu se zákonem [srov. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), komentář, 2. vydání, Praha: C. H. Beck 2009, s. 93].

Podle exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.

Podle , ve znění účinném v době posuzovaných procesních úkonů žalované, tj. do 31. 12. 2012, tedy před novelou provedenou zákony č. 147/2012 Sb., , , a , zástavní věřitel, který má u sebe zástavu, osoba, jíž byla věc k zastavení předána do úschovy nebo skladování, osoba oprávněná ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva anebo osoba, která své užívací právo k věci od těchto osob odvozuje, jsou povinni vydat věc soudu k sepsání na základě výzvy soudu. Soud po odevzdání věci a jejím sepsání doručí do vlastních rukou zástavnímu věřiteli, osobě oprávněné ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva upozornění podle .

Podle soud oznámí dražební rok dražební vyhláškou, kterou doručí povinnému, manželu povinného, oprávněnému a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební vyhláška uveřejní způsobem v místě obvyklým. Dražební vyhláška není soudním rozhodnutím.

Podle v dražební vyhlášce soud uvede upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražby, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží; ustanovení a se použijí přiměřeně.

Z dikce právní úpravy účinné v době, kdy žalovaná prováděla úkony, od nichž dovozuje žalobkyně svůj nárok na náhradu škody, je zřejmé, že zákon stanovil povinnost doručit upozornění podle při pojímání věci do soupisu ve smyslu ustanovení pouze zástavnímu věřiteli, který má zástavu u sebe a který ji na základě výzvy soudnímu exekutorovi odevzdá. Dané upozornění ale samo neobsahuje oznámení o dražebním roku, který se oznamuje dražební vyhláškou jen povinnému, jeho manželu, oprávněnému a orgánu příslušné obce, jde pouze o procesní poučení ohledně oprávnění zástavního věřitele, vyplývajícího z ustanovení Důvodem pro jeho doručení do vlastních rukou zástavního věřitele, který měl věc u sebe, je skutečnost, že osoba, která věc soudnímu exekutorovi reálně vydala, může být od něj odlišná (viz též např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. II. až 376. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 2455, bod VI. 2.).

Pro posuzovanou věc je nicméně podstatné, že zákon výslovně stanoví povinnost doručit zmíněné upozornění zástavnímu věřiteli jen tehdy, měl-li věc u sebe. Jestliže žalovaná upozornění podle nedoručila žalobkyni, která předmět zástavy neměla u sebe, nepostupovala v rozporu se zákonem, a nenaplnila tak podmínky odpovědnosti za škodu podle exekučního řádu.

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je tedy věcně správné, a Nejvyšší soud proto podle dovolání žalobkyně zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť dovolání žalobkyně bylo zamítnuto a žalované žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. května 2014

JUDr. Petr Vojtek předseda senátu