Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1256/2013

22 Cdo 1256/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně D. S., zastoupené JUDr. Hanou Stavařovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Veleslavínova 371/19, proti žalovanému L. K., o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. října 2012, č. j. -84, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení

Okresní soud v Opavě („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. dubna 2012, č. j. -54, ve znění usnesení ze dne 15. května 2012, č. j. -62, výrokem pod bodem I. vypořádal zaniklé společné jmění manželů tak, že přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného budovu na pozemku parc. č. 172/1 – zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území a obci S., zapsanou v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Opava na LV č. 436. Výrokem pod bodem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 1.750.000,- Kč do 31. 12. 2012. Dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 26. října 2012, č. j. -84, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že ze zaniklého společného jmění manželů přikázal budovu – objekt bydlení v katastrálním území S., obec S. zapsanou na LV č. 436 do podílového spoluvlastnictví obou účastníků s podílem jedné poloviny u každého. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolací soud postupoval podle ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II. bod 7 ). Protože dovolací řízení je řízením přezkumným, postupoval dovolací soud při posouzení této věci podle příslušných ustanovení , , podle něhož věc posuzoval i odvolací soud.

Dovolání není přípustné.

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží [ ]. Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.

Závěr, že napadené rozhodnutí nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, přitom Nejvyšší soud přijal s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. , zrušil ustanovení až uplynutím 31. prosince 2012, a s přihlédnutím k tomu, že v době podání dovolání měl dovolatel právo legitimně očekávat, že splnění podmínek formulovaných ustanovením povede k věcnému přezkumu jím podaného dovolání (k tomu srovnej též nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. ).

V případě, že žádný z účastníků nemá prostředky na vyrovnání vypořádacího podílu, připouští novější judikatura dovolacího soudu, posuzující vypořádání podle č. , přikázání domu do jejich podílového spoluvlastnictví; podílové spoluvlastnictví totiž v době účinnosti tohoto zákoníku umožňovalo soudu nařídit prodej věci a rozdělení výtěžku, což v řízení o vypořádání SJM možné nebylo (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2013, sp. zn. ). Výjimečnost takového postupu (viz rozhodnutí publikované pod č. 76/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) znamená jen to, že pro něj musí být dán zvláštní důvod; takovým důvodem je právě nezájem účastníků o dům a neschopnost podíl vyplatit. Pokud jde o námitku, že na dům je vedena exekuce ve prospěch nároku dcery účastníků na výživné, se poznamenává, že tato skutečnost zůstala v rovině tvrzení a nebyly k ní nabídnuty žádné důkazy. Nicméně je nepochybné, že v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k domu bude nutno k případné exekuci přihlédnout v neprospěch žalovaného; žalobkyně by tak neměla být krácena.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. května 2014

JUDr. Jiří Spáčil,CSc. předseda senátu