Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 384/2014

33 Cdo 384/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně RWE Energie s.r.o. se sídlem v Praze 10, Strašnice, Limuzská 3135/12 (identifikační číslo osoby 49903209), zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 162/8, proti žalovanému R. F., zastoupenému Mgr. Ing. Jiřím Vogeltanzem, advokátem se sídlem v Plzni, Veverkova 2707/1, o 14.693,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 10. 2013, č.j. -212, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 4. 2. 2013, č.j. -174, kterým Okresní soud Plzeň-město uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 14.693,60 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že vymáhaná pohledávka představuje cenu za odběr plynu v období od 17. 3. 2009 do 11. 5. 2010, která byla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z 21. 9. 2007 zúčtována fakturou, jejíž splatnost nastala 1. 6. 2010. Protože žalobkyně podala žalobu 9. 9. 2011, tj. před uplynutím tříleté promlčecí doby ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“), není žalovaným vznesená námitka promlčení práva opodstatněná.

Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 /, dále jen „ “).

Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu z 21. 9. 2007, jejíž součástí byly obchodní podmínky sdružených služeb dodávky zemního plynu, se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do vymezeného odběrného místa zemní plyn a žalovaný se zavázal jej odebírat a platit za jeho spotřebu. Žalovaný byl podle smlouvy povinen zajistit obchodníku (žalobkyni), provozovateli distribuční sítě nebo jimi pověřeným osobám přístup k měřidlu (plynoměru). Neumožní-li v předem oznámené době přístup k měřidlu a nesdělí-li ověřitelné údaje o naměřeném množství plynu do tří dnů od doručení výzvy k nahlášení stavu měřidla, je oprávněn obchodník vyúčtovat spotřebu plynu podle spotřeby z minulého srovnatelného období nebo výpočtem na základě údajů provozovatele distribuční soustavy podle počtu, druhu a příkonu nainstalovaných spotřebičů v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů (srov. , kterou se stanoví pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství,ve znění , tj. ve znění účinném do 30. 4. 2011, dále jen „ “). Počáteční stav plynoměru k 21. 9. 2007 odečetl žalovaný; žalobkyně stanovila způsobem uvedeným v příloze 2 velikost odběru plynu k 17. 3. 2008 (přeplatek 3.777,03 Kč) a k 16. 3. 2009 (přeplatek 8.247,94 Kč). Za účtovací období od 17. 3. 2009 do 11. 5. 2010 byl zjištěn odečtem údajů měřidla nedoplatek ve výši 27.709,65 Kč, na který žalobkyně započetla platbu žalovaného ve výši 770,- Kč; částku 26.939,65 Kč žalovanému fakturovala se splatností 1. 6. 2010. Výpočet spotřeby plynu k 17. 3. 2008 a k 16. 3. 2009 způsobem uvedeným v příloze 2 provedla žalobkyně po neúspěšných pokusech o fyzický odpočet stavu měřidla v odběrném místě; žalovaný neumožnil přístup k měřícímu zařízení a nesdělil údaje o naměřeném množství provozovateli příslušné soustavy do tří dnů od termínu odečtu, přestože výzvy o umožnění provedení odečtu byly instalovány v objektu domu. Po celou dobu trvání smluvního vztahu (21. 9. 2007 – 6. 10. 2010) neuplatnil žalovaný žádnou reklamaci vystavených přeplatkových i nedoplatkových faktur (telefonický dotaz z 3. 6. 2010 na zákaznickou linku z jakého důvodu nebyl proveden řádný odpočet spotřeby plynu 17. 3. 2008 a 16. 3. 2009, povahu reklamace nemá).

Přeplatky, které byly žalovanému vyplaceny v květnu 2008, resp. květnu 2009, byly výsledkem řádného vyúčtování spotřeby plynu za uvedená účtovací období ve smyslu ; jako konečný zákazník v době odečtů odebraného množství plynu nezpřístupnil měřící zařízení a nesdělil údaje o naměřeném množství plynu provozovateli příslušné soustavy do tří dnů od termínu odečtu. Není tedy správná úvaha žalovaného, že žalobkyně požaduje zaplacení toho, co mu dříve „mylně“ vrátila, z níž – opět nesprávně – dovozoval, že jde o právo na vydání bezdůvodného obohacení, které se promlčuje ve dvouleté lhůtě běžící od výplaty přeplatků ( obč. zák.). Závěr odvolacího soudu, podle něhož právo uplatněné žalobou promlčeno není, je v souladu s ustálenou judikaturou, podle níž nelze při odběru energie aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení, je-li právní vztah účastníků založen kupní smlouvou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2003, sp. zn. ).

Otázku platnosti smluvního sjednání vyvratitelné právní domněnky pro účinky reklamace (zákazník reklamuje u obchodníka nejpozději do 30 dnů ode dne splatnosti faktury, v níž se reklamovaná skutečnost vyskytla, jinak se má za to, že údaje uvedené ve faktuře jsou správné) odvolací soud neřešil a ani nemusel, protože skutkově uzavřel, že žalovaný vyúčtování přeplatků a nedoplatku způsobem předvídaným obchodními podmínkami nezpochybnil.

Bezcenná jsou skutková tvrzení, že v období od 21. 9. 2007 do 11. 5. 2010 žalobkyně neinformovala žalovaného o termínu, v němž bude proveden odečet, ani ho nepožádala o sdělení údajů měřidla (plynoměru). Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; námitka nesprávnosti (neúplnosti) skutkových zjištění způsobilým dovolacím důvodem není.

Z důvodů uvedených výše Nejvyšší soud dovolání odmítl ( , věta první, ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. května 2014 JUDr. Pavel K r b e k

předseda senátu