Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 788/2013

30 Cdo 788/2013

U S N E S E N Í

Českolipská zemědělská a.s.

Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu

, se sídlem v Praze, Ve Smečkách 33, o zaplacení 85.244,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2012, č. j. - 106, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2012, č. j. - 106, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2012, č. j. - 96,

se zrušují

a věc

se vrací

Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 85.244,- Kč s příslušenstvím jako nedoplatku tzv. kompenzačních plateb. Podle žalobkyně žalovaný při jejich vyplácení za roky 2007 a 2008 vycházel z nesprávného směnného kurzu mezi EUR a CZK, v důsledku čehož byla žalobkyni vyplacena nižší částka, než jí náležela.

Vrchní soud v Praze (dále „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení Městského soudu v Praze (dále „soud prvního stupně“) ze dne 27. 9. 2012, č. j. - 96, ve výroku o zastavení řízení a změnil jej tak, že se věc po nabytí právní moci postupuje žalovanému.

Podle odvolacího soudu se mezi žalobkyní a žalovaným v projednávané věci nejedná o soukromoprávní vztah, neboť plnění poskytuje orgán veřejné správy, který není v takovém případě v postavení podnikatele (o čemž svědčí i skutečnost, že žalovaný má vůči příjemcům dotací kontrolní a dozorové pravomoci). Nedostatek pravomoci soudů představuje neodstranitelnou překážku podmínek řízení, proto je na místě postup podle . Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zastavení řízení potvrdil a zároveň rozhodl, že podle věty druhé je nutné věc postoupit žalovanému, který je k rozhodnutí ve věci příslušný.

Žalobkyně napadla usnesení odvolacího soudu v celém jeho rozsahu dovoláním. Podle žalobkyně vyplývá její nárok na kompenzační platby z přímo použitelného nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Ve smyslu tohoto nařízení je nutno hledět na vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako na smluvní vztah. Příslušné orgány EU taktéž používají smluvní terminologii – hovoří o tzv. agro-environmentálních smlouvách. Typově jde o smlouvu mezi státem a podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti, jež se týká uspokojování veřejných potřeb ve smyslu § 261 odst. 2 obchodního zákoníku. Veřejnou potřebou je v daném případě obhospodařování zemědělské půdy ekologickým způsobem, respektive obhospodařování zemědělské půdy v méně příznivých oblastech. Podle žalobkyně nemá žalovaný v daném případě vrchnostenské postavení. Možnost kontrol a sankcí je součástí zmíněného smluvního rámce, který žalobkyně dobrovolně akceptovala. K rozhodnutí v této věci mají proto podle žalobkyně pravomoc soudy v občanském soudním řízení podle .

Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že se jedná o veřejnoprávní vztah vyplývající z veřejnoprávního rozhodnutí vydaného v oblasti veřejné správy orgánem, kterému bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Není tak dána pravomoc civilních soudů podle . Žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II bod 7. ), dále jen „ “.

Dovolání v této věci je bez dalšího přípustné podle a)

Otázku pravomoci soudů věc projednat a rozhodnout v mezidobí vyřešil v typově obdobném případu zvláštní senát, zřízený , o rozhodování některých kompetenčních sporů. V usnesení ze dne 20. 2. 2014, č. j. - 7 (dostupném z www.nssoud.cz), zvláštní senát konstatoval, že řízení před civilními i správními soudy je ovládáno zásadou dispoziční. Je tedy primárně na žalobkyni, jakým způsobem se rozhodne hájit svá práva. Soudy nemohou žalobkyní zvolený způsob obrany libovolně měnit či nahrazovat, byť by existovaly vhodnější a ve výsledku úspěšnější cesty, jakými se žalobkyně může domoci svých práv.

Zvláštní senát tak vycházel z toho, že žalobkyně netvrdila, že by byla zkrácena na svých právech úkonem správního orgánu, ale domáhala se zaplacení konkrétní finanční částky, kterou jí z důvodu vadného přepočtu kurzu české koruny měl žalovaný zaplatit jako kompenzační platbu. Dovodil proto, že se jedná o soukromoprávní spor, k jehož projednání a rozhodnutí je příslušný soud v občanském soudním řízení.

V nyní posuzované věci se žalobkyně domáhá téhož – zaplacení konkrétní finanční částky žalovaným, nikoli zrušení příslušného správního rozhodnutí. Uvedené závěry zvláštního senátu, od nichž se Nejvyšší soud nemá důvod odchýlit, jsou tedy plně použitelné i v tomto případě. Soudy v civilním soudnictví jsou tudíž příslušnými k projednání předmětné žaloby.

Vzhledem k tomu, že odvolací soud dospěl ve svém rozhodnutí k odlišnému závěru, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil ( , část věty za středníkem, ). Protože důvod pro zrušení rozhodnutí odvolacího soudu platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Soudy jsou v dalším řízení vázány právními názory dovolacího soudu vyslovenými v tomto rozhodnutí ( , část věty první za středníkem, ve spojení s ). Jejich prvořadým úkolem bude posouzení podmínek řízení ve smyslu

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci nového rozhodnutí o věci ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. května 2014

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu