Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1055/2013

21 Cdo 1055/2013

U S N E S E N Í

I. K.

SIPADAN, a.s.

se sídlem v Praze 10, Počernická č. 272/96, IČO 260 53 501, zastoupené Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4, Zelený pruh č. 95/97, o odškodnění pracovního úrazu, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. listopadu 2012 č. j. -96, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení

3.388,- Kč

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Zbyška Jaroše, advokáta se sídlem v Praze 4, Zelený pruh č. 95/97.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2012 č. j. -96, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soud ve Žďáru nad Sázavou ze dne 16.12.2011 č.j. -76 ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o náhradu škody), není přípustné podle ustanovení [tj. , , ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen „ “), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.1.2013 (srov. čl. II, bod 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Ustálená soudní praxe v otázce zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění vychází z názoru, že ustanovení , které mimořádné zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění umožňuje, patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, ale závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Uvedené ustanovení tak přenechává soudu, aby v každém jednotlivém případě sám vymezil hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, tedy aby sám podle svého uvážení posoudil, jaké zvýšení náhrady je v konkrétní posuzované věci „přiměřené“ (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 12. 2007 sp. zn. ).

Mezi rámcová hlediska, k nimž soudy při úvaze o možnosti zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění přihlížejí, je zpravidla porovnání úrovně společenských, kulturních, sportovních či jiných aktivit poškozeného v době před vznikem škody s jeho možnostmi v době po zranění. Není to však hledisko jediné. Dovolací soud v této souvislosti vyslovil názor, jímž sjednotil dosavadní rozdílnou soudní praxi v otázce předpokladů pro postup soudu podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky, že předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky jsou takové výjimečné skutečnosti, které umožňují závěr, že zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění (srov. bod II. Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.1.2011 sp. zn. k výkladu stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2011, pod č. 50).

V posuzované věci odvolací soud - jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku - přihlédnutím k okolnostem významným pro stanovení výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění žalobkyně (ve shodě se soudem prvního stupně) důvodně neshledal projednávaný případ jako zvlášť výjimečný hodný mimořádného zřetele ve smyslu ustanovení odůvodňující přiměřené zvýšení odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Po zvážení skutečností poskytujících náležitý podklad pro posouzení rozsahu požadovaného odškodnění (zejména porovnáním „úrovně pracovního, rodinného, společenského uplatnění žalobkyně před úrazem a po něm“, přihlédl k charakteru následků pracovního úrazu a rozsahu, v jakém byly (nebyly) omezeny či ztraceny možnosti žalobkyně uplatnit se v životě a ve společnosti v porovnání s předchozím rozsahem a kvalitou společenských, kulturních, rodinných, sportovních a jiných aktivit. Jestliže pak odvolací soud dovodil, že za daných okolností se nejedná o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele, jak má na mysli ustanovení , a že „již samo základní odškodnění za ztížení společenského uplatnění“ dostatečným způsobem zohlednilo „nepříznivé důsledky pro životní úkony žalobkyně a pro uspokojení i plnění jejích životních společenských a dalších potřeb“, bylo ve věci rozhodnuto v souladu s hmotným právem i judikaturou dovolacího soudu, na níž dovolací soud neshledává žádné důvody cokoliv měnit.

Z uvedeného je zřejmé, že napadený potvrzující rozsudek odvolacího soudu o věci samé nemá po právní stránce zásadní význam a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalobkyně je proto povinna nahradit žalované náklady potřebné k uplatňování práva. Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem ( část věty první před středníkem ), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení nebo 149 odst. 2 a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně ( část věty první za středníkem ). (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17.4.2013 č. 116/2013 Sb. dnem 7.5.2013 zrušena. Nejvyšší soud České republiky za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši

2.500,- Kč.

Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalované náklady spočívající v paušální částce náhrady výdajů ve výši 300,- Kč (srov. ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že zástupce žalované, advokát Mgr. Zbyšek Jaroš, osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům, které žalované za dovolacího řízení vznikly, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 588,- Kč ( , věta druhá ). Žalobkyně je povinna náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 3.388,- Kč žalované zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval ( ), do 3 dnů od právní moci usnesení ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. května 2014

JUDr. Zdeněk Novotnýpředseda senátu