Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1097/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Ing. R. M., zastoupeného JUDr. Patricií Švarcovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova 39, proti žalované OPTREAL, s. r. o. se sídlem v Praze 5, Holečkova 103/31, identifikační číslo 25098420, zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Menčíkem, advokátem se sídlem v Plzni, Jižní Předměstí, Žižkova 1737/52, o 144.497,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. října 2012, č. j. -141, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 20. března 2012, č. j. -102, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 144.497,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. , dále jen „“), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. , a ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Bez významu jsou tudíž námitky žalované (dále též „dovolatelky“), že soudy neúplně zjistily skutkový stav věci, jestliže neprovedly všechny jí navržené důkazy, že zejména soud prvního stupně zcela pominul (a odvolací soud toto pochybení nenapravil) tvrzení, na nichž založila odlišný názor na počátek jejího prodlení, že si odvolací soud při formulování skutkového závěru „vybral toliko jednu z mnoha skutečností v předmětném sporu rozhodných a na základě posouzení toliko této jediné založil své rozhodnutí“, ačkoli i ostatní skutečnosti jsou pro posouzení věci rozhodné, a že nesprávně vyložil obsah smlouvy (co bylo míněno výrazem „vybudovat“), neboť nezjistil skutečnou vůli smluvních stran. Nejde totiž o zpochybnění právního posouzení věci, nýbrž o uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci. Podstatou těchto dovolacích námitek jsou výtky týkající se nesprávně, případně neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska takových výhrad nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, přípustnost dovolání podle nezakládá ( ). Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti, respektive námitce neúplnosti skutkových zjištění.

Bezcenné jsou rovněž výtky dovolatelky, že se odvolací soud nevypořádal se všemi jejími námitkami „způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti, přičemž tyto námitky byly způsobilé založit opačné rozhodnutí ve věci“, že své rozhodnutí odvolací soud podrobně neodůvodnil, čímž je nepřezkoumatelné, že k jejím dílčím námitkám odvolací soud nezopakoval všechny důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, že měl rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a vrátit mu k doplnění dokazování, že přehlédl, že soud prvního stupně neodůvodnil, proč nevyhověl jejím návrhům na doplnění dokazování, že nevěnoval pozornost porušení procesních pravidel soudem prvního stupně a že se nevypořádal s její námitkou vůči provedení důkazu rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. -127; vystihují totiž dovolací důvod podle (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Prostřednictvím této námitky nemůže být přípustnost dovolání podle založena, jestliže tvrzená vada nezahrnuje podmínku řešení právní otázky zásadního významu (tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace procesních předpisů - k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a dále ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. ).

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl [, věta první, ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Protože Ústavní soud České republiky nálezem ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb. (s platností a účinností k 7. 5. 2013), zrušil , postupoval Nejvyšší soud při určení výše nákladů dovolacího řízení podle , v platném znění (dále jen „advokátní tarif“). Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 5, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „“), tj. částkou 6.900,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (, 3 advokátního tarifu) a částka 1.512,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, kterou je jeho advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 30. dubna 2014

JUDr. Václav D u d a

předseda senátu