Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 126/2014

32 Cdo 126/2014

U S N E S E N Í

PISCIA, s.r.o.

městu Štramberk

, se sídlem ve Štramberku, Náměstí 310, identifikační číslo osoby 298468, zastoupenému JUDr. Taťánou Přibilovou, advokátkou se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova 894/17, o zaplacení 1 605 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 931 585,50 Kč, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. listopadu 2012, č. j. -654, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem zrušil v pořadí druhý ve věci rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. ledna 2012, č. j. -571, ve výroku o nákladech řízení ve vztahu k vedlejší účastnici na straně žalobkyně a řízení vůči ní zastavil (výrok I.) a potvrdil ho ve zbývajícím rozsahu, tj. v zamítavém výroku ve věci samé a ve zbývající části výroku o nákladech řízení (výrok II.). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním.

Se zřetelem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení

– v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále též jen „ “).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.

Podle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden.

Nejvyšší soud již opakovaně ve svých rozhodnutích (srov. například usnesení uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení ze dne 24. ledna 2006, sp. zn. , ze dne 23. května 2006, sp. zn. , ze dne 13. prosince 2007, sp. zn. , a ze dne 29. září 2009, sp. zn. ) dovodil, že dovolání, které nebylo v propadné (prekluzivní) lhůtě podle doplněno o náležitosti uvedené v , bude dovolacím soudem odmítnuto podle

Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Z obsahu dovolání se podává, že dovolatelka v něm nevymezila rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadá. Jestliže byl rozsudek odvolacího soudu dovolatelce (jejímu zástupci) doručen dne 22. ledna 2013 (srov. doručenku na č. l. 657 spisu), zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v k případnému doplnění dovolání jí marně uplynula dne 22. března 2013. Tímto marným uplynutím lhůty se vada dovolání spočívající v neuvedení rozsahu napadeného rozsudku stala neodstranitelnou a dovolání žalobkyně trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.

I kdyby však dovolání uvedenou vadou netrpělo, muselo by být odmítnuto jako nepřípustné, neboť dovolání není přípustné dle (soud prvního stupně rozhodl v pořadí prvním ve věci rozsudkem ze dne 2. dubna 2008, č. j. -204, ve znění usnesení ze dne 25. července 2008,

č. j. -220, který odvolací soud usnesením ze dne 11. února 2010, č. j. -331, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, i v pořadí druhým ve věci rozsudkem ze dne 18. ledna 2012, č. j. -571, stejně – zamítl žalobu) a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) téhož ustanovení (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) Nejvyšší soud nemá. Je tomu tak proto, že otázky uznání závazku a platnosti předmětné smlouvy o dílo odvolací soud neřešil odchylně od konstantní judikatorní praxe Nejvyššího soudu. Kromě toho dovolatelka staví kritiku právního posouzení věci na jiném skutkovém základě, než ze kterého vyšel odvolací soud. Tím však dovolatelka přehlíží, že skutkový základ sporu se v případě přípustnosti dovolání dle nemůže měnit a že dovolací důvod dle (tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování) nemá k dispozici.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání žalobkyně proti napadenému rozsudku odvolacího soudu odmítl podle a pro vady podaného dovolání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a , neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo pro vady odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. května 2014

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu