Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1238/2014

30 Cdo 1238/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Lenky Dopitové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, Územní pracoviště Ostrava, Ostrava – Radvanice, Lihovarská 1335/9, identifikační číslo osoby 69797111 (dříve Ing. J. T., zemřelého 30. 6. 2010), proti povinné Mgr. S. V.,za účasti manžela povinné Mgr. I. V., bytem jako povinná,pro 2,370.230,- Kč s příslušenstvím, postižením členského podílu povinné u stavebního bytového družstva, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2010, č. j. -78, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 31. 5. 2005, č. j. -27, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 10. 2005, č. j. , jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí podle svého rozsudku pro uznání ze dne 8. 1. 2003, č. j. -25, k uspokojení pohledávky ve výši 2,370.230,- Kč s příslušenstvím, postižením členského podílu povinné u Stavebního bytového družstva ve Frýdku – Místku, Družstevní 844, identifikační číslo osoby 00090891.

Povinná, ač řádně poučena o jeho nepřípustnosti, napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 (srovnej Čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 ), dále jen „ “.

Dovolání není přípustné.

Z obecného závěru, že k dovolání jsou legitimováni účastníci řízení ( , věta první, ), nelze dovozovat, že by dovolání s předpokládanými účinky mohl podat kterýkoli z nich. Z povahy dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku plyne, že oprávnění je podat svědčí toliko účastníku, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno a kterému byla tímto rozhodnutím způsobena na jeho právech určitá újma, již lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12/2000 pod č. 138). Protože povinná není osobou, jíž napadeným rozhodnutím nebylo vyhověno (napadeným usnesením odvolacího soudu bylo rozhodováno o odvolání manžela povinné, jemuž vyhověno nebylo), není tedy ani k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí oprávněna.

Nelze rovněž přehlédnout, že od 1. 7. 2009 (do 31. 12. 2012) již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce ( ). Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí 29. 6. 2010, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné.

Proto Nejvyšší soud dovolání povinné (aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení) podle ustanovení , věty první, a , c) odmítl.

Dovolání povinné bylo odmítnuto, oprávněnému tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení ( , a věta první ). Protože podle obsahu spisu oprávněnému žádné náklady v této fázi řízení nevznikly, rozhodl dovolací soud, jak uvedeno ve výroku II.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. dubna 2014

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D.

předsedkyně senátu