Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3601/2013

22 Cdo 3601/2013

U S N E S E N Í

Letiště Příbram

,

s. r. o

., se sídlem v Drásově, Skalka 39, identifikační číslo osoby 27421821, zastoupené JUDr. Jaroslavou Žákovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, Komenského 289, proti žalované

I. Z.,

zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2013, č. j. -178, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.840,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované Mgr. Jiřího Kokeše. O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Příbrami (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. prosince 2012, č. j. -78, rozhodl, že „zřizuje ve prospěch žalobce jakožto provozovatele Letiště Příbram, věcné břemeno, provozování letiště k pozemkům č. parc. 452/2, č. parc. 452/171, č. parc. 452/172, č. parc. 452/190, č. parc.. 452/192, č. parc. 452/193, č. parc. 452/210, č. parc. 452/214, č. parc. 452/215, č. parc. 452/239 a č. parc. 452/240, které se nacházejí v katastrálním území a obci S., zapsaných na LV č. 109 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Příbram, pro katastrální území a obec S.,“ a že věcné břemeno se zřizuje za náhradu a po dobu, kdy žalobce bude držitelem oprávnění k provozování Letiště Příbram (LKPM) – výrok pod bodem I., uložil žalobci, aby platil žalované – povinné z věcného břemene náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště v roční výši 67.300,- Kč vždy do 31. 12. příslušného kalendářního roku (výrok pod bodem II.). Rozhodl také o nákladech řízení (výrok pod bodem III.).

K odvolání účastníků Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30 dubna 2013, č. j. -178, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II. o stanovení náhrady za zřízení věcného břemene změnil tak, že výše této náhrady činí částku 94. 220,- Kč; v dalším rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně jen ohledně výše náhrady, kterou je žalobkyně povinna platit za zřízení věcného břemene. Podle , o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, za zřízení věcného břemene provozování letiště přísluší ze strany provozovatele letiště náhrada, a to jako roční plnění, ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku. Odvolací soud poté, co zopakoval důkazy provedené soudem prvního stupně a dokazování doplnil, zjistil, že místně obvyklému nájemnému odpovídá částka 7,- Kč/1 m² ročně při výměře pozemků 13.460 m², celkem částka 94.220,- Kč (soud prvního stupně vycházel z částky 5,- Kč za m² ročně).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž uvádí, že napadá „pouze částečně výrok II. v textu, že výše této náhrady činí částku 94.220,- Kč.“ Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření žalované jsou účastnicím známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Dovolací soud přezkoumal přípustnost dovolání jen z hledisek v něm uvedených ( ).

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 30. dubna 2013, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání podle ve znění účinném od 1. ledna 2013.

Dovolání není přípustné.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ). Dovolání tak lze podat jen z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Dovolací soud opětovně vyslovil, že otázka správnosti stanovení obvyklé ceny věci k tomu povolaným soudním znalcem není otázkou právní, ale skutkovou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. června 2006, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 5211, rozsudek ze dne 21. října 2008, sp. zn. ). Dovolatelka tak podle obsahu dovolání uplatňuje dovolací důvod, uvedený v ve znění účinném do 31. 12. 2012, který již uplatnit nelze. Nad rámec této úvahy lze přisvědčit i žalované, že uplatnění tzv. novot v dovolacím řízení není přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 9. dubna 2014

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu