Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1320/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Dopravního podniku města Brna, a.s. se sídlem v Brně, Hlinky 151, zastoupené Mgr. Michaelem Buchlovským, advokátem se sídlem v Brně, Kopečná 987/11, proti žalovanému A. H., zastoupenému Mgr. Tomášem Horákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 580/2, o zaplacení 1.025,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. června 2013, č. j. -15, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Opavě elektronickým platebním rozkazem ze dne 16. května 2013, č. j. -5, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1.025,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a nahradit jí náklady řízení ve výši 3.546,- Kč.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. června 2013, č. j. -15, rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že odvolací soud nesprávně, v rozporu s ústavně konformní judikaturou, posoudil otázku účelnosti nákladů, které žalobkyně vynaložila na své právní zastoupení. Vyjadřuje přitom přesvědčení, že se jedná o vztah vyplývající ze spotřebitelské smlouvy. Vlastní argumentaci žalovaný podpořil odkazem na judikaturu Ústavního soudu ve věcech, v nichž byla posuzována účelnost nákladů vynaložených za zastoupení účastníka řízení advokátem u tzv. formulářových žalob (např. nález ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. ). Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a při současném zrušení výroku III. rozhodnutí soudu prvního stupně věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Protože dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 25. 6. 2013, bylo v dovolacím řízení postupováno podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „“ (srovnej čl. II bod 1. , čl. II. bod 2. ).

Žalovaný dovoláním - hodnoceno podle jeho obsahu - brojí výlučně proti výroku, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, kterým mu bylo uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 3.546,- Kč.

Podle , které je namístě aplikovat, je dovolání přípustné též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení. K těmto akcesorickým výrokům patří nákladové výroky dovoláním napadeného usnesení. I pro ně ovšem platí omezení přípustnosti dovolání podle , jež určuje, že dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení přitom nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013).

Protože v posuzované věci směřuje dovolání proti výroku usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, přičemž se nejedná o výjimky uvedené v , jde o nepřípustné dovolání a dovolacímu soudu nezbylo než je podle odmítnout.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( ). Sluší se pouze uvést, že argumenty užité ve vyjádření žalobkyně k dovolání žalovaného nebyly pro rozhodnutí o dovolání využitelné.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. dubna 2014

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu