Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
2420F16230144ADFC1257CCC0028FC83.html
HTML · 11.47 KB
No categories available
21 Cdo 4021/2013
21 Cdo 4021/2013
U S N E S E N Í
J. J.
V. R.
, zastoupenému JUDr. Robertem Matasem, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená č. 92/21, o vymožení nezastupitelného plnění, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 Nc 380/2009 , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. července 2012, č. j. 30 Co 166/2012 -54, takto:
Dovolání povinného
se odmítá
.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2012, č. j. 30 Co 166/2012 -54, [kterým bylo sice změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 6. 2011, č. j. 14 Nc 380/2009 -30, ale podle obsahu odůvodnění (jeho části přezkoumávající závěr rozhodnutí soudu prvního stupně o neexistenci důvodu pro zastavení exekuce), je usnesením potvrzujícím], jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce (nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 3. 2009, č. j. 14 Nc 380/2009 -5, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2009, č. j. 30 Co 340/2009 -18), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen "o. s. ř. "), které je třeba při rozhodování věci použít, protože napadené usnesení bylo vydáno v době do 31. 12. 2012 (srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , protože v závěru, že povinný podle exekučního titulu doposud svoji povinnost zveřejnit oprávněnému omluvu nesplnil, je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 20 Cdo 3272/2006 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 5/2009).
Námitky povinného o tom, že oprávněný omluvu přijal reakcí ve stejném čísle Zručských novin, ve kterém byla omluva uveřejněna (byť ne úplně ve znění shodném jak mu bylo uloženo), nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. , ale dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť povinný zpochybňuje skutková zjištění, z nichž usnesení odvolacího soudu vychází, a současně v dovolání předestírá opačné skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci; proto k nim nelze v souladu s ustanovením § 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. při zkoumání přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. přihlédnout.
Protože dovolání povinného proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. dubna 2014
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu