Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 408/2014

U S N E S E N Í

P. H.,

J. A.

, zastoupenému Mgr. Daliborem Šamanem, advokátem, se sídlem Mělník, Fibichova 218, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. srpna 2013, č.j. -307, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalovaný podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 8. 2013, č.j. -307, jímž byl odvoláním napadený zamítavý výrok III. rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 4. 12. 2012, č.j. -228, změněn tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 86.680,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 2. 7. 2010 do zaplacení, a ve zbytku potvrzen; dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Dovolatel napadá závěr odvolacího soudu, že žalobci náleží náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 83.902,50 Kč, namítaje, že žalobce dostatečně neprokázal, jaká ztráta na výdělku mu jako osobě samostatně výdělečně činné vznikla. Postup odvolacího soudu, jenž vycházel z průměrného výdělku zjištěného (pouze) z daňového přiznání žalobce, který však nevykonává soustavnou, pravidelnou, každodenní činnost, odporuje právnímu názoru Nejvyššího soudu, že „je třeba vycházet z ušlého zisku, který byl reálně dosažitelný, nikoli hypotetický“, vyjádřenému v rozsudku ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. . Dovolatel dále odvolacímu soudu vytýká, že žalobci přiznal náhradu nákladů léčení ve výši 2.778,- Kč ve vztahu k „zubu 22“, přestože mezi ošetřením, resp. nahrazením tohoto zubu a úrazem žalobce není příčinná souvislost. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že se žaloba ohledně 86.680,50 Kč s příslušenstvím zamítá.

Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Odvolací soud, který vyšel ze zjištění, že žalobce v rámci svého podnikání řadu let vykonává opakovaně stejnou činnost, a dospěl k závěru, že daňové přiznání v jeho případě odráží skutečné příjmy a výdaje, je tedy dostatečným podkladem pro stanovení ušlého zisku, se nijak neodchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu týkající se zjišťování ušlého výdělku podnikatele (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. , nebo rozsudek ze dne 19. 4. 2011, ). Závěr odvolacího soudu neodporuje ani právnímu názoru obsaženému v dovolatelem citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. , jenž je rovněž odrazem ustálené judikatury.

Námitky dovolatele proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění (námitka, že nebyla prokázána pravidelnost, soustavnost a předvídatelnost podnikatelské činnosti žalobce a doloženy relevantní příjmy a výdaje) nejsou způsobilým dovolacím důvodem, a nemohou tudíž založit přípustnost dovolání podle

Přípustnost dovolání v části napadající náhradu nákladů léčení „zubu 22“ ve výši 2.778,- Kč je vyloučena ustanovením

Rozsudek odvolacího soudu byl dovoláním (formálně) napaden v celém rozsahu. V části směřující proti výroku II., jímž byl potvrzen zamítavý výrok soudu prvního stupně, je však dovolání žalovaného tzv. subjektivně nepřípustné, neboť tímto výrokem nebyla žalovanému způsobena újma odstranitelná jeho zrušením či změnou.

Co se týče nákladových výroků, nemá dovolání neobsahující žádné konkrétní námitky obligatorní zákonné náležitosti, které jsou předpokladem jeho projednatelnosti.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( odst. věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. dubna 2014

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu