Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4088/2013

33 Cdo 4088/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. Č., zastoupeného JUDr. Františkem Vavrochem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, proti žalovanému HOCKEY CLUB TÁBOR, o. s. se sídlem v Táboře, Václava Soumara 2300, identifikační číslo osoby 600 65 249, zastoupenému JUDr. Alšem Janů, advokátem se sídlem v Táboře, Čelkovická 445, o zaplacení 530.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 31. 7. 2013, č. j. -188, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 31. 7. 2013, č. j. -188, potvrdil rozsudek ze dne 18. 4. 2013, č. j. -152, jímž Okresní soud v Táboře zamítl žalobu o zaplacení částky 530.200,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1 a 7 , čl. II bod 2 /dále jen „ “/), přípustné.

Podle 241a odst. 1 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce - přestože v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v - tento jediný způsobilý dovolací důvod ve skutečnosti (hodnoceno podle obsahu dovolání) nepoužil. Jeho námitky totiž primárně zpochybňují správnost skutkového závěru, že v řízení neprokázal skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit jeho dobrou víru, že žalovaný spolu s obchodní společností Hokej klub Tábor, s.r.o. tvořili sdružení ve smyslu , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Nadále není srozuměn s tím, že v řízení nebylo prokázáno, že Hokej klub Tábor s.r.o., která s ním uzavřela hráčské smlouvy, při jejich jednáních vystupovala jako člen sdružení tvořeného s žalovaným a že nebyl podán důkaz, který by nasvědčoval tomu, že byl při uzavření hráčských smluv o něčem takovém přesvědčen či alespoň ho okolnosti uzavření smluv k takovému přesvědčení opravňovaly. Žalobce odvolacímu soudu vytýká nesprávné hodnocení důkazů a zpochybňuje jeho úvahy ohledně unesení svého důkazního břemene s tím, že v této souvislosti odvolací soud nesprávně interpretoval právní závěry dovozené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. , a proto jimi nepoměřoval podle něho srovnatelný skutkový stav v dané věci. Nadále prosazuje, že měl důvod se domnívat, že žalovaný se společností Hokej klub Tábor, s.r.o. kooperují ve formě sdružení a na těchto skutkových námitkách zakládá kritiku právního posouzení věci odvolacím soudem. Vzhledem k tomu, že podstatou úvahy o správnosti právního závěru věci je prověření, zda zjištěný skutkový stav dovoloval učinit příslušný právní závěr, je evidentní, že dovolatelem užitá argumentace dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci nevystihuje. Nesprávnost skutkového závěru pak není podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

V Brně dne 17. dubna 2014

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu