Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 44/2014

32 Cdo 44/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Pozemní stavby Ústí nad Labem, a. s., se sídlem v Ústí nad Labem, Velká hradební 2800, identifikační číslo osoby 46708481, zastoupené Mgr. Janem Karetou, advokátem, se sídlem v Praze 10, Ruská 593/40, PSČ 101 00,  proti žalovanému  JUDr. P. M., zastoupenému Mgr. Tomášem Čapkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jindřišská 889/17, PSČ 110 00, o zaplacení částky 53,401.027,-  Kč, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení  Vrchního soudu v Praze ze dne 12. srpna 2013, č. j. -414, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení  - v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „ “).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu trpí vadou, neboť uplatněná skutečnost, v níž dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání, totiž že v napadeném usnesení je řešena právní otázka, která je odvolacími soudy, resp. soudy obecně, rozhodována odlišně, neodpovídá žádnému z důvodů přípustnosti dovolání taxativně vymezených v ustanovení

Kromě toho dovolatelka otázku hmotného nebo procesního práva, jejíž řešení má zakládat přípustnost dovolání podle ustanovení , nikterak nevymezila. Taková otázka pak není zahrnuta ani v obsahovém vymezení uplatněného dovolacího důvodu. Dovolatelka se spokojila s tím, že zpochybňuje správnost právního posouzení odvolacího soudu a též, v rozporu s ustanovením , správnost jeho skutkových zjištění.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , jež je veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).  

Absence údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znemožňuje přípustnost dovolání posoudit. Tento nedostatek nelze již napravit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), již uplynula.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, protože rozhodnutím o odmítnutí dovolání řízení v této věci nekončí (srov. ve spojení s a větou první ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.    

V Brně dne 31. března 2014

                                                JUDr. Pavel Příhoda

                                                   předseda senátu