Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2920/2013

21 Cdo 2920/2013

U S N E S E N Í

M. B.,

1) R. J.,

2) M. F.,

oběma zastoupeným JUDr. Leonou Grumlíkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní č. 550/61,

3) L. B.,

4) M. H.,

5) J. Z.,

6) N. V.,

7) V. Z.,

8) B. Z.,

9) J. Z.,

a

10) I. Z.,

žalovaným 8), 9) a 10) zastoupeným Mgr. Klárou Stibůrkovou, advokátkou se sídlem v Benešově, Husova č. 2117, o určení dědického práva, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. prosince 2012 č. j. -534, takto:

I. Dovolání žalovaných 1) a 2)

se odmítá.

II. Žalovaní 1) a 2)

jsou povinni

zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.900,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Ivana Rotta, advokáta se sídlem v Brně, Křížová č. 18; jinak

se

žalobkyni právo na náhradu nákladů dovolacího řízení

nepřiznává.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13.12.2012 č.j. -534, jímž byl rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 5.10.2010 č.j. -445 potvrzen ve výroku, kterým bylo určeno, že žalobkyně je "jediným dědicem" po zůstavitelce V. D., zemřelé dne 22.3.1996, a změněn ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že "žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu" a že "náklady České republiky jsou povinni zaplatit žalovaný 1) částku 7.512,- Kč, žalovaní 1) a 2) společně a nerozdílně částku 7.512,- Kč, žalovaní 3) až 10) společně a nerozdílně částku 7.512,- Kč", a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen " "), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), protože soud prvního stupně nerozhodl ve svém rozsudku ze dne 5.10.2010 č.j. -445 ve věci samé jinak než ve svém dřívějším rozsudku ze dne 24.2.2009 č.j. -359 proto, že by byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozsudek soudu prvního stupně svým usnesením ze dne 27.4.2010 č. j. -417 zrušil (ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně odvolací soud přistoupil z důvodu nemožnosti alternativního žalobního petitu), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť námitky uplatněné v dovolání nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení

I když žalovaní 1) a 2) v dovolání namítali, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odkazovali přitom na ustanovení ve znění účinném od 1.1.2013), z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, že nezpochybňují právní posouzení věci odvolacím soudem, ale že toliko nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že zůstavitelka V. D. "učinila závěti ze dne 20.2.1991, 27.4.1995 a 14.10.1995 v duševní poruše, která nebyla jen přechodného rázu, a která ji činila pro tyto úkony nezpůsobilou", a podrobují kritice postup, jakým odvolací soud k tomuto skutkovému zjištění dospěl. Podstatou jejich námitek je tedy nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil. Námitky žalovaných 1) a 2) proto nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení Takové námitky nemohou založit závěr o přípustnosti dovolání žalovaných 1) a 2) podle ustanovení ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení totiž nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaných 1) a 2) - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť dovolání žalovaných 1) a 2) bylo odmítnuto a žalovaní 1) a 2) jsou proto povinni nahradit náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátem.

Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem ( část věty první před středníkem ), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení nebo a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně ( část věty první za středníkem ). (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 17.4.2013 č. 116/2013 Sb. dnem 7.5.2013 zrušena. Nejvyšší soud ČR za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 3.750,- Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalobkyni náklady spočívající v paušální částce náhrad ve výši 300,- Kč (srov. , ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že advokát JUDr. Ing. Ivan Rott osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 850,50 Kč ( , věta druhá ). Přiznanou náhradu nákladů v celkové výši 4.900,50 Kč jsou žalovaní 1) a 2) povinni společně a nerozdílně zaplatit k rukám advokáta JUDr. Ing. Ivana Rotta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval ( ), do tří dnů od právní moci tohoto usnesení ( ).

Ve vztahu mezi žalobkyní a ostatními žalovanými bylo o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť u žalovaných 3) až 10), kteří dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nepodali, jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele k tomu, aby nemuseli žalobkyni hradit náklady dovolacího řízení spolu se žalovanými 1) a 2).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. dubna 2014

JUDr. Ljubomír Drápal

předseda senátu