Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 438/2014

32 Cdo 438/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Agrona, a. s., se sídlem v Nebanicích 30, PSČ 350 02, identifikační číslo osoby 45359237, zastoupené JUDr. Markem Neustupným, advokátem, se sídlem v Mariánských Lázních, U Mlékárny 290/2, PSČ 353 01, proti žalovanému J. T., podnikateli, identifikační číslo osoby 42477794,zastoupenému JUDr. Zdeňkem Karfíkem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 1, Vladislavova 46/3, PSČ 110 00, o zaplacení částky 92.544,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2013, č. j. -249, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 6.195,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet jejího advokáta JUDr. Marka Neustupného.

O d ů v o d n ě n í :

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „ “).

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle ustanovení

Podle ustanovení , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu, konkrétně od rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2011, sp. zn. , a ze dne 26. září 2009, sp. zn. , které jsou veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu. Tak tomu však není. Odvolací soud se od uvedených rozhodnutí při řešení otázky, ke kterému okamžiku je třeba zjišťovat obvyklou cenu podle ustanovení § 448 odst. 2 obchodního zákoníku, od závěrů těchto rozhodnutí neodchýlil.

Dovolatel zřejmě přehlédl, že odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v závěru, že kupní cenu je třeba s ohledem na přímý odkaz účastníků v kupní smlouvě na znění § 448 odst. 2 obchodního zákoníku stanovit jako cenu obvyklou v době uzavření smlouvy, a že tedy v této otázce shledal správnou argumentaci dovolatele. Důvod, proč změnil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně a přisoudil žalobkyni uplatněnou peněžní částku, spočíval v řešení jiné otázky hmotného práva. Dovodil totiž, že dovolatel dosud neučinil právní úkon směřující k započtení jeho pohledávky za dodávku obilovin v roce 2008 v celé jím tvrzené části 378.106,90 Kč, či alespoň ve výši rozdílu, který je předmětem žaloby, a nelze tedy učinit závěr, že zbývající část pohledávek žalobkyně za dovolatelem v částce 92.544,- Kč, která je předmětem žaloby, ke dni rozhodnutí soudu zanikla započtením.

Otázku hmotného práva, na jejímž řešení spočívá uvedené právní posouzení, dovolatel nevymezil a taková otázka není zahrnuta ani v obsahovém vymezení uplatněného dovolacího důvodu. V jeho rámci ostatně dovolatel nezpochybnil ani správnost uvedeného právního posouzení a ve svých námitkách se míjí se závěry, na nichž napadené rozhodnutí spočívá.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 31. března 2014

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu