Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 543/2014

22 Cdo 543/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) JUDr. Ing. P. K., P., a b) Ing. Š. K., P., zastoupené JUDr. Martinem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 66/8008, proti žalovaným: 1) Ing. D. L., a 2) Ing. D. L., oběma P., o určení vlastnictví k části pozemku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2013, č. j. - 15, takto: Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 31. října 2012, č. j. -6, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po právní moci usnesení postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Dospěl k závěru, že řízení se týká práva k nemovitosti a místně příslušným soudem není obecný soud žalovaných, ale podle soud, v jehož obvodu se nachází nemovitost.

Odvolání žalobce a) Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 22. ledna 2013, č. j. -15, podle jako opožděně podané odmítl. Usnesení soudu prvního stupně bylo žalobci a) doručeno do datové schránky 5. 12.2012, dovolání však podal až po uplynutí 15 denní odvolací lhůty elektronicky 27. 12. 2012.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Aniž uvádějí, z čeho dovozují jeho přípustnost, namítají, že žalobkyni b) nebylo doručováno do datové schránky a a odvolání tak bylo „z hlediska ZOR a i s ohledem na R 14/1978 a dle odst 2 podáno doručeno včas.“ Navrhují, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. , kterým se mění , (dále jen „ “), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 22. ledna 2013, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání žalovaných podle ve znění účinném od 1. ledna 2013.

Podle v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatelé řádně nevymezili, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ř. a neuvádějí ani způsobilý dovolací důvod. Zejména však přehlédli, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně podal pouze žalobce a) a žalobkyně b) byla na základě dodatečně předložené plné moci zastoupena žalobcem a), což znamená, že jí bylo doručeno rovněž 5. 12. 2012.

Protože dovolání neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání a ani způsobilý dovolací důvod ( ), Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť řízení není dosud skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. dubna 2014

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu