Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 804/2014

28 Cdo 804/2014

U S N E S E N Í

České pojišťovny a. s.,

JUDr. M. C.,

IČ 66198500, se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, zastoupené JUDr. Monikou Zoulovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 4, Podolská 126/103, o zaplacení 96.695 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2013, č. j. -78, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

na náhradě nákladů dovolacího řízení zaplatit žalované k rukám advokátky JUDr. Moniky Zoulové, LL.M. částku 6.389 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. listopadu 2012, č. j. -58, ve výroku I. ve věci samé, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 96.695 Kč, zatímco ve výroku II. jej změnil jen tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 19.166 Kč, jinak jej rovněž potvrdil. Ve výroku II. rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení , aniž by výslovně uvedla, v čemž se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe. Tvrdila, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle ustanovení Namítala, že odvolací soud podřadil skutková zjištění pod ustanovení a násl. o. z., podle něhož je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný na základě plnění bez právního důvodu, který později odpadl. Podle dovolatelky odvolací soud zřejmě posuzoval nárok žalobkyně jako plnění, u něhož odpadl právní důvod až následně. Dovozovala, že ze strany odvolacího soudu se jedná o nesprávný právní názor na zjištěný skutkový stav, kdy plnění, které žalobkyně poskytla, bylo od samého počátku plněním bez právního důvodu a nikoli plněním, pro které na počátku právní důvod dán byl a později odpadl. Tento nesprávný právní názor má pak zcela zásadní význam pro určení, komu vzniklo bezdůvodné obohacení a tedy, kdo je povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Podle dovolatelky pokud žalobkyně plnila věřiteli k rukám žalované od samého počátku bez právního důvodu a omylem, pak určení platebního místa věřitelem není právně významné pro určení osoby, které vzniklo přijetím tohoto plnění bezdůvodné obohacení, kdy touto osobou je faktický adresát tohoto plnění, t. j. osoba, do jejíž dispozice se toto plnění dostalo, tedy žalovaná. Navrhla proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Žalovaná navrhla zamítnutí, popř. odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud odmítl dovolání podle ustanovení , věty první, , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „ “), neboť dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ž 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou konkrétní právní otázku jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje. Pouhá citace textu ustanovení (či jeho části) k projednání dovolání nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. a ze dne 25. září 2013, sp. zn. ).

Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání (které lze uvést toliko po dobu trvání lhůty k dovolání; věty první ) dovolatelka v posuzovaném případě nedostála. Aplikace ustanovení je přitom v dovolacím řízení vyloučena (srov. ).

Pro úplnost sluší se uvést, že dovolaní žalobkyně, které je založené zde též na kritice správnosti skutkových zjištění odvolacího soudu, nemůže obstát i proto, jediným způsobilým odvolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) může být jedině nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. ), totiž otázky týkající se výlučně výkladu a aplikace práva na zjištěný skutkový stav.

Podle věty první, , části věty před středníkem a je žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalované účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, sestávající z odměny advokáta ve výši 4.980 Kč ( , , ve znění pozdějších předpisů), paušální náhrady hotových výdajů advokáta v částce 300 Kč ( cit. vyhlášky) a částky 1.109 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a z náhrad ( ), t. j. celkem 6.389 Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. dubna 2014

JUDr. Josef R a k o v s k ý

předseda senátu