Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 783/2014

29 Cdo 783/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláškav právní věci žalobkyně J. V., zastoupené JUDr. Magdou Rothovou, advokátkou, se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Prvního pluku 320/17, PSČ 186 00, proti žalovanému JUDr. TomášiPelikánovi, advokátu, se sídlem v Praze 1, Dušní 866/22, PSČ 110 00, jako insolvenčnímu správci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, identifikační číslo osoby 00033243, zastoupenému Mgr. Karlem Volfem, advokátem, se sídlem v Praze 5 - Smíchově, Jindřicha Plachty 3163/28, PSČ 150 00, o nahrazení projevu vůle a o zaplacení pokuty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. října 2013, č. j. -161, takto:I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.171,- Kč, a to 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalovaného.

O d ů v o d n ě n í:

1/ Zastavil řízení o té části žaloby, kterou se žalobkyně (J. V.) domáhala vůči žalovanému (insolvenčnímu správci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva) nahrazení projevu vůle učinit vůči ní ve smyslu ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), nabídku na bezúplatný převod označené bytové jednotky (bod I. výroku).

2/ Zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala nahrazení projevu vůle uzavřít s ní smlouvu o převodu vlastnictví označeného bytu (bod II. výroku).

3/ Zamítl žalobu v rozsahu, v němž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 100,- Kč za každý den prodlení za dobu od 1. listopadu 2010 do 27. srpna 2011, včetně úroků z prodlení ve výši 7,75 % z každých 100,- Kč neuhrazených ve splatnosti (bod III. výroku).

4/ Rozhodl o nákladech řízení (bod IV. výroku).

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem:

1/ Odmítl odvolání v rozsahu, v němž směřovalo proti bodu I. výroku rozsudku soudu prvního stupně (první výrok).

2/ Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodech II. a III. výroku o věci samé (druhý výrok).

3/ Změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení tak, že žalobkyni uložil nahradit je žalovanému částkou 22.844,80 Kč (třetí výrok).

4/ Uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 11.083,60 Kč (čtvrtý výrok).

Proti druhému až čtvrtému výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále též jen „ “) a požaduje, aby Nejvyšší soud potud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout.

Nejvyšší soud dovolání, jež nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v , odmítl podle a 2 , jelikož není přípustné ani podle

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části druhého výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku rozsudku soudu prvního stupně (zamítavý výrok ohledně požadavku na nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví bytu), spatřuje dovolatelka splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ) v tom, že napadené rozhodnutí spočívá na řešení otázky, která dosud nebyla vyřešena v rozhodovací praxi dovolacího soudu.

Podle dovolatelky je otázka řešena rozhodnutím (jde o usnesení) Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2011, č. j. , -988, uveřejněným pod číslem 134/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 134/2011“), na které odkázal odvolací soud. Právní závěr obsažený v R 134/2011 má však dovolatelka za nesprávný, s tím, že dovolací soud by měl věc posoudit jinak.

Z R 134/2011 Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vychází; poukázal na ně v důvodech usnesení ze dne 31. července 2012, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 137/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 80/2013“) a usnesení ze dne 27. června 2013, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 97/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Z R 134/2011 se přitom zřetelně podává, že v režimu platí (a předčasnost jiného postupu potvrzuje), že:

1/ Náklady spojené s bezplatným převodem bytů a nebytových prostor z majetkové podstaty má oprávněná osoba uhradit insolvenčnímu správci předem.

2/ Právo insolvenčního správce, aby mu oprávněná osoba vyplatila odměnu za provedení úkonů potřebných k bezplatnému převodu bytů a nebytových prostor, vzniká rozhodnutím insolvenčního soudu.

3/ Insolvenční soud rozhodne o takové odměně insolvenčního správce především na základě dohody insolvenčního správce a oprávněné osoby.

4/ Nedojde-li k dohodě, rozhodne insolvenční soud o takové odměně insolvenčního správce podle , o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (lhostejno, zda k návrhu oprávněné osoby nebo insolvenčního správce).

O věc neřešenou dovolacím soudem tedy nejde a důvod připustit dovolání za účelem přehodnocení takto vyřešené právní otázky Nejvyšší soud neshledal.

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části druhého výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu III. výroku rozsudku soudu prvního stupně (zamítavý výrok ohledně požadavku na zaplacení částky 100,- Kč za každý den prodlení za dobu od 1. listopadu 2010 do 27. srpna 2011, s příslušenstvím), nemůže být dovolání přípustné podle vzhledem k ustanovení , odst. 2 ; dovoláním napadeným výrokem totiž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, přičemž nešlo o žádný z případů, na něž se toto omezení nevztahuje (je-li žádáno zaplacení částky 100,- Kč /s příslušenstvím tvořeným zákonnými úroky z prodlení/ za každý den prodlení za dobu od 1. listopadu 2010 do 27. srpna 2011, tedy za celkem 300 dnů prodlení, pak dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o částce 30.000,- Kč /k příslušenství pohledávky se dle části věty za středníkem nepřihlíží/).

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti třetímu výroku napadeného rozhodnutí (o nákladech řízení) a proti čtvrtému výroku napadeného rozhodnutí (o nákladech odvolacího řízení), dovolatelka k těmto výrokům neuplatňuje žádnou dovolací argumentaci (v intencích článku V. dovolání proto, že akcesorickou povahu těchto výroků nesprávně zaměňuje s vymezením přípustnosti dovolání), takže ohledně nich neotevírá žádnou otázku procesního nebo hmotného práva. Dovolání proti těmto výrokům již proto není přípustné. Nadto jde (v intencích ) o výroky, jimiž bylo (v součtu) rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (srov. i R 80/2013).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, čímž jí vznikla povinnost nahradit žalovanému účelně vynaložené náklady dovolacího řízení.

Náklady žalovaného v dovolacím řízení sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 17. února 2014), určené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

Advokátu žalovaného přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna dle § 11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu. Spor o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví bytu je ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. b/ advokátního tarifu sporem ve věci žaloby na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání, jehož předmět je penězi neocenitelný („neocenitelnost“ ve smyslu označeného ustanovení se v této věci podává z toho, že v průběhu řízení nebyla cena bytu zjišťována ani tvrzena, byť jen pro účely rozhodnutí o nákladech řízení), u kterého se považuje za tarifní hodnotu částka 35.000,- Kč. Tomu odpovídá (dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 2.500,- Kč.

Spor o zaplacení částky 100,- Kč za každý den prodlení za dobu od 1. listopadu 2010 do 27. srpna 2011 je (jak popsáno výše) sporem o zaplacení částky 30.000,- Kč. Tomu odpovídá (dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 2.300,- Kč.

Ve shodě s ustanovením § 12 odst. 3 advokátního tarifu tak jde celkem o částku 4.800,- Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300,- Kč jde o částku 5.100,- Kč. S připočtením náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.071,- Kč ( ) jde celkem o částku 6.171,- Kč.

K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. března 2014

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu