Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 510/2014

U S N E S E N Í

a)

Ing. R. M.

, zastoupeného JUDr. Zuzanou Šafránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Trojická 20 a

b) JUDr. Z. Š.

, proti žalovaným:

1) SAN – JV s. r. o.

se sídlem v Šumperku, Lidická 2567/56, IČO: 646 18 951, zastoupené JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Šumperku, Starobranská 4 a

2) Městské části Praha 8

se sídlem úřadu v Praze 8, Zenklova 35/1, IČO: 00063797, na určení omezení rozsahu vlastnických práv žalobců, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2013, č. j. -112, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2013, č. j. -112, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 19. června 2013, č. j. -100,

se ruší

a věc

se vrací

Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 8 (dále jen ,,soud prvního stupně“) usnesením ze dne 19. června 2013, č. j. -100, ve výroku I. odmítl žalobu ze dne 12. června 2011, ve znění doplnění ze dne 26. března 2012, doplnění ze dne 25. ledna 2013 a doplnění ze dne 17. února 2013. Ve výroku II. a III. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci domáhali:

„1) určení, že plánovaná stavba žalované č. 1) podle rozhodnutí MČ Praha 8, sp. zn. 0120902/2010/OV.Doh ze dne 27. 8. 2010 vážně a nad míru přiměřenou poměrům omezuje výkon vlastnických práv žalobců jako vlastníků sousedních nemovitostí, a to domu parcely č. 196 vše v k. ú. K. a dále buď

2) určení, že žalovaná č. 1) nemá právo na pozemku p. č. 184 stavbu specifikovanou v rozhodnutí o umístění stavby sp. zn. 0120902/2010/OV.Doh ze dne 27. 8. 2010 postavit a

3) žalovaná č. 2) je povinna v územním řízení o umístění stavby na pozemku p. č. 184 v k. ú. K. respektovat výrok č. 1) a 2) soudu

nebo

2) určení, že žalovaná č. 1) se zdrží výstavby na pozemku p. č. 184 stavby specifikované v rozhodnutí o umístění stavby sp. zn. 0120902/2010/OV.Doh ze dne 27. 8. 2010 a

3) žalovaná č. 2) je povinna v územním řízení o umístění stavby na pozemku p. č. 184 v k. ú. K. respektovat výrok č. 1) a 2) soudu.“

Podle soudu prvního stupně je takto formulovaný žalobní petit neurčitý, neboť žalobci „přednášejí více žalobních návrhů, z nichž si má dle jejich názoru vybrat soud ten, který je způsobilý přivodit žalobcům úspěch ve věci“. Protože žalobci přes opakované výzvy žalobní petit neupřesnili, soud prvního stupně žalobu odmítl.

Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobců usnesením ze dne 28. srpna 2013, č. j. -112, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud souhlasil se závěrem soudu prvního stupně a doplnil, že žalobci formulovali žalobní petit jako určovací žalobu s alternativním petitem. Žalobu s tzv. alternativním petitem lze však podat jen tehdy, jestliže se žalobce domáhá, aby byla žalovanému uložena určitá povinnost, nebo aby bylo vyhověno jinému požadavku žalobce, například v případech plnění dlužníka věřiteli. Nelze ji však podat v žalobě o určení práva. Žalobci neuplatnili žalobní petit jako tzv. alternativu facultas, kdy by projevili ochotu přijmout od žalovaného místo plnění, které mu podle právního předpisu nebo smlouvy náleží, plnění jiné.

Proti usnesení odvolacího soudu podávají žalobci dovolání, které považují za přípustné podle (dále jen ,,“) a uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle

Mají za to, že z jejich návrhu je zcela jasné, čeho se domáhají, tedy že nechtějí, aby stavba, o které přes odpor všech účastníků územního řízení bylo pravomocně rozhodnuto, mohla být postavena. Trvají na tom, že se jedná o složitý, v praxi dosud nepoužívaný petit ochrany vlastnického práva, a soud jim měl být při jeho formulaci nápomocen tak, aby bylo možné v řízení věc projednat. Navrhují, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, a věc aby mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná 1) navrhla odmítnutí dovolání a žalovaná 2) se k dovolání nevyjádřila

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 28. srpna 2013, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání žalobců podle ve znění účinném od 1. ledna 2013.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

V projednávané věci bylo pro její rozhodnutí významné vyřešení právní otázky odmítnutí žalobního návrhu soudem postupem podle ) a 2) Vzhledem k tomu, že její posouzení bylo pro rozhodnutí v projednávané věci významné (určující), dovolatelé řešení přijaté odvolacím soudem v dovolání napadají a rozhodnutí odvolacího soudu se odchýlilo od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, je dovolání přípustné i důvodné.

Žaloba je podání, kterým se zahajuje řízení před soudem. Žaloba musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení mimo jiné vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (srov. větu druhou ).

Neobsahuje-li žaloba všechny stanovené náležitosti nebo je-li neurčitá nebo nesrozumitelná, předseda senátu usnesením žalobce vyzve, aby žalobu doplnil nebo opravil, určí mu k tomu lhůtu a poučí jej, jak je třeba doplnění nebo opravu provést (srov. ). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba opravena nebo doplněna a nelze-li pro tento nedostatek v řízení pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže žalobce byl o tomto následku poučen (srov. ).

Otázkou odmítnutí žalobního podání soudem postupem podle ) a 2) , se Nejvyšší soud již zabýval např. v usnesení ze dne 26. února 2009, sp. zn. , uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz, v němž uvedl, že požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá (tzv. žalobní petit), nelze vykládat tak, že by žalobce byl povinen vždy učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku. Žalobce uvede, čeho se žalobou domáhá, i tehdy, jestliže v žalobě přesně a jednoznačně označí (tak, aby ji bylo možné z obsahu bez pochybností dovodit) povinnost, která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 209 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002).

V projednávané věci soud prvního stupně vyzval žalobce usnesením ze dne 5. září 20012, č. j. -60, k doplnění podání tak, aby uvedli:1) jakým způsobem žalovaní zasahují v současné době jejich vlastnických práv, a ruší je tak při jejich výkonu, 2) jaký mají naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě, 3) s odkazem na , co sledují žalobním návrhem pod bodem 3) žaloby, a4) konkrétní variantu žalobního návrhu pod bodem 2) a 3).

Protože žalobci přes výzvu soudu nedostatky podané žaloby ani po opakované výzvě (usnesení ze dne 26. dubna 2013, č. j. -96) neodstranili, dospěl soud prvního stupně, a následně i odvolací soud, k závěru, že neupřesnění žaloby představuje takovou vadu podání, která odůvodňuje jeho odmítnutí.

S názorem nalézacích soudů, že v řízení o žalobě nelze pokračovat, nelze souhlasit. V dané věci bylo ze žaloby doručené soudu prvního stupně dne 12. června 2011, a z dalších podání nepochybné, čeho se žalobci domáhají, a to ochrany vlastnického práva vůči rozhodnutí Městské části Praha 8 o umístění stavby na pozemku parc. č. 184, neboť mají za to, že plánovaná stavba by mohla omezit výkon jejich vlastnických práv. Konkrétně se jednak domáhají určení, že plánovaná stavba omezuje jejich vlastnická práva. Vedle toho se domáhají primárně určení, že žalovaná 1) nemá právo stavbu postavit, eventuálně se domáhají uložení povinnosti žalované 1) zdržet se „výstavby stavby“. Zároveň se domáhají uložení povinnosti žalované 2) respektovat v územním řízení o umístění stavby takové výroky soudu.

Žalobní petit může obsahovat i několik požadavků, jak má soud o věci rozhodnout. Žalobce může požadovat, aby bylo rozhodnuto o více nárocích (jde o tzv. objektivní kumulaci), nebo může některé své nároky uplatnit formou tzv. eventuálního petitu. O žalobu s eventuelním petitem jde tehdy, jestliže se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena určitá povinnost nebo aby bylo vyhověno jinému požadavku žalobce (primárnímu petitu), a pro případ, že primární petit bude soudem zamítnut, aby bylo rozhodnuto o dalším požadavku žalobce (eventuálním petitu) (k tomu srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009).

Jestliže tedy žalobci kumulativně uplatnili jednak návrh na určení, že stavba omezuje jejich vlastnická práva a jednak návrh na určení, že žalovaná 1) nemá právo postavit stavbu, eventuálně, že žalovaná 1) je povina zdržet se její výstavby, lze z obsahu takového žalobního návrhu bez pochybností dovodit, čeho se žalobou domáhají, o čem má být soudem rozhodováno.

Pokud odvolací soud přesto potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby pro nedostatek žalobního petitu, není z výše uvedených důvodů jeho rozhodnutí správné a Nejvyšší soud je, aniž nařídil jednání ( věta první ), podle ustanovení zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, Nejvyšší soud zrušil podle ustanovení věty druhé i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vyslovený právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (, část věty za středníkem, ve spojení s ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ).Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. března 2014

Mgr. Michal K r á l í k, Ph.D. předseda senátu