Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 15/2014

-19

U S N E S E N Í

t a k t o :

na

zaznamenání údajů

do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občanky České republiky

R. K.

rozsudkem Soudu v prefektuře Chiba, odboru trestné činnosti č. 1, Japonsko, ze dne 22. září 2011, sp. zn. Wa-738,211,

s e z a m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným pravomocným rozsudkem Soudu v prefektuře Chiba, odboru trestné činnosti č. 1, Japonsko, byla R. K. uznána vinnou porušením čl. 41 odst. 1, odst. 2 zákona o regulaci stimulačních látek a čl. 69-11 a čl. 109 odst. 1, odst. 3 celního zákona Japonska, a byl jí za to uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi let a peněžitá pokuta ve výši 4 500 000 jenů.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že

dne 15. 5. 2011 ve spolčení s dosud neustanovenými osobami a v zištném úmyslu nastoupila na mezinárodním letišti v B. v Belgickém království do letadla společnosti Lufthansa, když před letem odbavila zavazadlo, v němž bylo ukryto 1 877,3 gramů stimulačních drog a toto letecky jako kurýr dopravila do Japonska, přičemž s tímto zavazadlem téhož dne letadlo opustila na mezinárodním letišti N. v prefektuře Chiba, aniž by při celním odbavení o převážení výše uvedené stimulační látky, jejichž dovoz je zakázán celním zákonem, učinila celní prohlášení. Tím porušila zákon o regulaci stimulačních látek, neboť se v rozporu s tímto zákonem dopustila jejich dovozu do Japonska. Při celním odbavení byly uvedené stimulační látky zjištěny a odsouzená byla zadržena.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 25. 2. 2014 podle , o Rejstříku trestů (dále jen „“), Nejvyššímu soudu návrh na zaznamenání údajů o výše uvedeném odsouzení jmenované japonským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům.

Především je třeba uvést, že podle , o Rejstříku trestů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti ,

se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávaly též údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky. Dále je nutno připomenout, že pokud příslušný soud rozhodl o uznání rozhodnutí podle odstavce 1 nebo Nejvyšší soud rozhodl o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2 nebo 3, vznikl právní stav, že se na takové odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 5 zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2013).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 25. 4. 2013, byl podle § 451 odst. 1 tr. ř. (zák. č. 141/1961 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti a ) a Úmluvy o předávání odsouzených osob z 21. 3. 1983 (dále jen „Úmluva“) uvedený rozsudek cizozemského soudu, jímž byla R. K. uznána vinnou porušením , odst. 2 zákona o regulaci stimulačních látek a -11 a , odst. 3 celního zákona Japonska a byl jí za to uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi let a peněžitá pokuta ve výši 4 500 000 jenů, uznán na území České republiky ve výrocích o vině a výroku o trestu odnětí svobody na osm let s výkonem práce. Současně bylo podle tr. ř. a Úmluvy rozhodnuto, že se trest odnětí svobody na osm let s výkonem práce přizpůsobuje přeměnou na trest odnětí svobody na osm let. Podle právního řádu České republiky by jednání odsouzené bylo kvalifikováno jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle , odst. 3 písm. c) tr. zákoníku.

Jelikož v dané věci výše uvedeným pravomocným rozsudkem bylo o uznání rozhodnutí o předmětném cizozemském odsouzení jmenované již rozhodnuto tak, že se toto uznává na území České republiky a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky, byly splněny podmínky pro zaznamenání údajů o tomto odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů podle , o Rejstříku trestů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti Přitom podle tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013) má uznané cizozemské rozhodnutí stejné právní účinky jako rozsudek soudu České republiky a podle zákona se na takové odsouzení cizozemským soudem hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Ostatně v zásadě stejné účinky vyplývají i z právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 (srov. současné znění , odst. 5 zákona).

Nelze tedy návrhu Ministerstva spravedlnosti ČR na vydání rozhodnutí podle o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (, účinného od 1. 1. 2014)

vyhovět, neboť toto by mělo stejné právní účinky jako již výše citované pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem. V takovém případě by v evidenci Rejstříku trestů u odsouzené byla uváděna duplicitně dvě odsouzení ohledně jednoho a téhož cizozemského rozhodnutí. Okolnost, že předmětné odsouzení dosud není v evidenci Rejstříku trestů zaznamenáno, nemá žádný vliv na právní posouzení věci, když se patrně jedná toliko o formální administrativní pochybení.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. března 2014

Předseda senátu:JUDr. Antonín Draštík