Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1390/2013

U S N E S E N Í

E. H.

R. T.

, zastoupenému Mgr. Petrem Šmídkem, advokátem se sídlem v Liberci 1, Jestřábí 974, o určení spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky Liberci ze dne 28. listopadu 2012, č. j. -270, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petra Šmídka, advokátka.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci, kterým byl potvrzen (v pořadí druhý) rozsudek Okresního soudu v Liberci (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 20. ledna 2012, č. j. -237, jímž byla zamítnuta žaloba o určení, že je žalobkyně podílovou spoluvlastnicí ideální poloviny „nemovitostí zapsaných na LV č. 624 u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, pro obec Liberec a katastrální území H. R. a to domu č. p. 58, pozemku st. p. č. 561 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 721 m2“, není přípustné podle , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II. bod 7. - dále jen „“); přestože v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ze dne 16. června 2010, č. j. -141, byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 15. června 2011, č. j. -179, zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, rozhodl soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 20. ledna 2012, č. j. -237, shodně jako v předchozím rozsudku, tj. žalobu zamítl.

Dovolání tak může být přípustné jen podle

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. , a ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

O rozhodnutí po právní stránce zásadního významu jde jen tehdy, jestliže právní otázka, kterou dovolatelka za významnou považuje, byla pro rozhodnutí určující. Otázka, na jejímž řešení není rozhodnutí odvolacího soudu postaveno, nemůže vést k závěru o jeho zásadním právním významu, i kdyby jinak splňovala kritéria uvedená v (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru, svazku 1, pod č. C 23, případně usnesení ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru, svazku 1, pod č. C 71.). Řešení otázky, zda omyl v pohnutce pro uzavření darovací smlouvy lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů (tj. důvodu pro vrácení daru, který může nastat jedině až po uzavření darovací smlouvy), přípustnost dovolání podle nemůže založit; řešení této otázky má význam z hlediska aplikace obč. zák. a nikoli obč. zák.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle žalobkyně zpochybnila závěr odvolacího soudu, že v řízení zjištěné chování žalovaného vůči ní, konkrétně nedodržení dohod mezi ní na jedné straně a matkou účastníků a žalovaným na straně druhé uzavřených před darováním sporného spoluvlastnického podílu, nevyplácení inkasovaného nájemné z bytu před a po darování spoluvlastnického podílu a zadržování movitých věcí, nedosahuje intenzity vyžadované pro vrácení daru. Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že takové chování hrubě porušuje dobré mravy.

Výklad pojmu „rozpor s dobrými mravy“, který je významný z hlediska aplikace § 630 obč. zák. podal Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích již opakovaně. Namátkou lze zmínit např. jeho rozsudky ve věcech sp. zn. ze dne 28. listopadu 2000, a sp. zn. ze dne 25. října 2004, které se vyjadřují obecně k aplikovatelnosti § 630 obč. zák. tak, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2012, sp. zn. ), a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2000, sp. zn. ). Odvolací soud rozhodl v intencích tohoto výkladu tak, že jeho závěr, že shora vytýkaná jednání žalovaného svou intenzitou nenaplňují důvody, s nimiž § 630 obč. zák. spojuje vrácení daru, nemůže činit jeho rozhodnutí zásadně právně významným.

Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto – aniž se mohl věcí dále zabývat – jako nepřípustné odmítl [ věta první, , ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , , , , , , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „“), tj. částkou 2.500,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (, 3 advokátního tarifu) a částka 588,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 27. března 2014

JUDr. Václav Duda

předseda senátu