Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 723/2014

33 Cdo 723/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce J. N., zastoupené JUDr. Štěpánem Liškou, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 31, proti žalovanému Mgr. P. H., zastoupenému Mgr. Pavlem Trnkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Apolinářská 445/6, o 800.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. června 2013, č. j. -141, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím Krajský soud v Praze zrušil rozsudek ze dne 12. listopadu 2012, č. j. -109, jímž Okresní soud Praha-východ (dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 800.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Kasační rozhodnutí založil na zjištěných pochybeních soudu prvního stupně, který se nezabýval kompenzační námitkou žalovaného, existencí tvrzené kompenzabilní pohledávky, jejím postoupením, tj. že neučinil tomu odpovídající skutková zjištění. Vliv na tento závěr nemělo usnesení, jímž soud prvního stupně vyloučil vzájemný návrh žalovaného k samostatnému projednání a rozhodnutí, neboť takové rozhodnutí se nemohlo týkat „vyloučení kompenzační námitky do výše žalobou uplatněné pohledávky“, nýbrž jen vzájemného návrhu nad rámec této kompenzace ve výši 100.265,- Kč s příslušenstvím. Soudu prvního stupně vytkl nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť z odůvodnění není zřejmé, které „skutečnosti o závazku vzniklém mezi účastníky“ vzal za prokázané. Odůvodnění je rozporné, jelikož vzal za prokázané tvrzení žalobce o uzavřené smlouvě o půjčce a současně tvrzení žalovaného o jeho závazku vůči žalobci „z jiného právního důvodu“. Cituje z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2012, sp. zn. , mu dále vytýká nedostatky v poučovací povinnosti. Protože žalobce neoznačil důkazy k prokázání svého tvrzení, že peníze představující půjčku žalovanému předal (a že smlouva byla uzavřena), bylo povinností soudu poučit jej podle ; předání peněz nemůže prokazovat pouze písemné vyhotovení smlouvy ze dne 10. 8. 2010.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání.

Podle , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (bod 1. a 7. článek II. a čl. II bod 2 - dále jen „ “), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.

Odvolává-li se dovolatel na „rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. “, v rozporu s jehož závěry má být dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, nutno uvést, že žádné rozhodnutí uvedené spisové značky Nejvyšší soud nepublikoval.

Posuzováno podle obsahu dovolání ( ) ve vztahu ke třem důvodům, které vedly odvolací soud ke kasaci rozsudku soudu prvního stupně, žalobce požadavku nedostál. Nejvyšší soud proto jeho dovolání odmítl podle věty první a , neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. ).

Pouze pro úplnost nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. března 2014

JUDr. Václav D u d a

předseda senátu