Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 11/2014

-14

U S N E S E N Í

R. B.

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Chebu

neodnímá

.

Odůvodnění:

Dne 30. 1. 2014 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chebu, u Okresního soudu v Chebu, obžalobu na obviněného R. B. , kterou je mu kladeno za vinu spáchání pokračujícího zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku. Tohoto zločinu se měl podle obžaloby dopustit tím (stručně uvedeno), že celkem v 6 v obžalobě konkrétně uvedených případech v období od 1. 5. 2012 do 9. 8. 2013 v M. L. , okr. Cheb a na dalších místech České republiky, od jednotlivých poškozených, se kterými se seznamoval prostřednictvím internetových seznamek, a ke kterým se choval tak, aby vzbudil dojem, že s nimi chce mít partnerský vztah a je dostatečně finančně zajištěn, s cílem obohatit se, pod falešnými záminkami, aby budil dojem, že se náhle nezaviněně dostal do těžké životní situace a jen poškozené mu mohou pomoci, postupně od nich vylákal půjčky, které sliboval vrátit do několika dnů, ačkoliv věděl, že půjčené peníze, s nimiž naložil nezjištěným způsobem, nebude moci vrátit, což také dosud neučinil, neboť nepracoval, kromě opakovaných dávek pomoci v hmotné nouzi neměl žádný legální zdroj příjmů, z něhož by mohl dluh splatit, nevlastnil žádný nemovitý majetek ani cennější movitý majetek a měl jiné dluhy, čímž poškozeným způsobil škodu v celkové výši 611 500,- Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl v obžalobě uvedeným rozsudkem odsouzen mimo jiné za několikanásobný trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona k nepodmíněným trestům odnětí svobody celkem v trvání 7 let (společný úhrnný 3 roky a společný souhrnný 4 roky), z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 3. 4. 2012 se stanovením zkušební doby v trvání 4 let.

Podáním, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 14. 2. 2014, Okresní soud v Chebu (dále jen soud) navrhl, aby mu byla odňata trestní věc obviněného, vedena pod sp. zn. , a přikázána jinému soudu, u kterého by byla dostupnost pro všechny svědky zhruba stejná, čímž by se urychlilo řízení a snížily se jeho náklady, protože svědci by nemuseli cestovat k soudu přes celou republiku. Konkrétně soud poukázal na to, že dané finanční částky měl obviněný vylákat od poškozených vždy pouze v jednom případě na území okresů Karlovy Vary, Plzeň-sever, Ústí nad Labem a Cheb a ve dvou případech na okrese Karviná, čímž je dána věcná i místní příslušnost odpovídajících okresních soudů. Obviněný se nachází ve výkonu trestu ve věznici v Pardubicích, odkud by musela být nařízena poměrně dlouhá dálková eskorta, pokud by soud nařídil hlavní líčení a musel by také předvolat 7 obžalobou navržených svědků. Navíc v případě nesouhlasu stran se čtením úředních záznamů i dalších 5 svědků. Z celkového počtu svědků je ale pouze jedna svědkyně z okresu Cheb. Převaha svědků je z Moravskoslezského kraje, včetně bratra obviněného B. B. , který je upoután na invalidní vozík. Soud poukázal také na problematickou dopravní obslužnost okresu Cheb, a většina svědků zejména z Moravskoslezského kraje by proto musela přijet již den před konáním hlavního líčení, aby stihla jeho počátek, když hlavní líčení vzhledem k prováděné eskortě obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody musí být nařízeno na dopolední hodiny. Následné náklady eskorty obviněného, jakož i náhrady uplatněné svědky (ubytování, stravné, jízdné…), by tak podle soudu byly poměrně vysoké, přičemž dostupnost jiných výše uvedených soudů, v jejichž obvodech mají svědci bydliště, je nepoměrně lepší. Závěrem soud navrhl, aby mu byla z důvodu hospodárnosti řízení věc odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je zřejmé, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné. Ustanovení tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je totiž zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, jak je vyjádřená v d. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

Protože z návrhu soudu na postup podle § 25 tr. ř. je zřejmé, že soudy, které by z hlediska přikázání věci přicházely v úvahu, se nachází v obvodech obou vrchních soudů, je k rozhodnutí o návrhu dána příslušnost Nejvyššího soudu jako nejblíže společně nadřízeného soudu. Jak vyplývá z citovaného návrhu soudu, v podstatě jeho jediným důvodem je hospodárnost řízení. Zásadně toto hledisko nevylučuje, aby věc byla přikázána jinému soudu, u kterého si řízení vyžádá nepoměrně nižší náklady a také snadnější či rychlejší projednání věci, než by tomu bylo u soudu příslušného. Při posuzování této otázky ale nelze vycházet pouze mechanicky z návrhu obžaloby nebo bydliště svědků, ale je nutné přihlížet i k samotnému obsahu svědecké výpovědi a jejímu významu z hlediska řádného objasnění skutkového stavu věci. To ale soud v daném případě neučinil. Předně je nutno uvést, že s výjimkou Okresního soudu v Ústí nad Labem, který se ale nachází ve vedlejším kraji, a značně vzdáleného Okresního soudu v Karviné, se jedná o okresní soudy svými územními obvody vzájemně sousedícími. Z hlediska cestování svědků k soudu by projednání věci u žádného z nich nijak výrazněji nesnížilo náklady řízení, což platí i v případě eskorty obviněného k soudu. Projednání věci u Okresního soudu v Ústí nad Labem by naopak tyto náklady zvýšilo. Místo výkonu trestu obviněným v Pardubicích je z hlediska nákladů eskorty rovněž bez významu, protože délka eskorty do věznice v Ostrově nad Ohří i do Karviné (pobočka, která by přicházela v úvahu) je v podstatě stejná (261, resp. 263 km) a vzdálenost Okresního soudu v Chebu od spádové věznice je pouhých 54 km. Je sice skutečností, jak uvádí soud v návrhu, že svědek B. B. (bratr obviněného) je podle svého vyjádření upoután na invalidní vozík, ale soud nebere v úvahu, že všechny skutečnosti, které tento svědek uvedl v podaném vysvětlení, zná nikoliv z vlastního pozorování, ale pouze zprostředkovaně z doslechu od rodičů. To je významné z hlediska soudem tvrzené nutnosti výslechu tohoto svědka v případě, že by strany nesouhlasily se čtením úředních záznamů. Soud není vázán návrhem obžaloby, ale rozhoduje sám podle významu daného důkazu, a to také s ohledem na důkazy ostatní, zda výslech určitého svědka je nebo není nutný pro řádné objasnění věci bez důvodných pochybností. Přitom lze zmínit také obsah úředního záznamu sepsaného s otcem obviněného B. B. (č. l. 603 tr. spisu), který je obžalobou navržen ke slyšení jako svědek u hlavního líčení, a který uvedl, že poškozené I. S. zaplatil 13 000,- Kč na úhradu dluhu obviněného. Potvrzení o této platbě měl ale poslat obviněnému do věznice, takže v případě sporu má obviněný tento doklad k dispozici a je otázkou výsledku dokazování, zda osobní výslech tohoto svědka bude nutný. I pokud ano, tak jeho dostavení se k soudu do Chebu je podstatně ekonomičtější, než případná cesta čtyř poškozených z Karlovarského, Plzeňského resp. Ústeckého kraje k některému okresnímu soudu v Moravskoslezském kraji. Z hlediska dostavení se k soudu totéž platí i o výslechu pouze dvou dalších poškozených P. P. a D. D. , které bydlí v okrese Karviná.

Nejvyšší soud na základě uvedeného neshledal důležité důvody k rozhodnutí o odnětí věci příslušnému Okresnímu soudu v Chebu, a její přikázání jinému soudu téhož stupně. Proto návrhu na odnětí a přikázání věci nevyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. března 2014

Předseda senátu

JUDr. Michal Mikláš