Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 649/2013

U S N E S E N Í

PPF B1 B. V.

A. M.

, zastoupené Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem se sídlem v Konicích, Za nádražím č. 497, pro 29.918,55 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. října 2012 č.j. -98, takto:

Usnesení krajského soudu

se

ve výroku, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. dubna 2012 č.j. -67 o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce, a usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. dubna 2012 č.j. -67 ve výroku, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce,

zrušují

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

Okresnímu soudu v Prostějově k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Povinná se domáhala zastavení exekuce a odkladu provedení exekuce, nařízené usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 29.8.2008 č.j. -13, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12.10.2009 č.j. -35, podle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Radima Kuchty ze dne 30.4.2008 sp. zn. L 1650/2007 k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 29.918,55 Kč s úrokem "vyčísleným součtem částky ve výši 16.296,- Kč a částky stanovené ve výši 26,64% ročně z částky 29.891,55 Kč ode dne 21.11.2007" do zaplacení, pro smluvní pokutu ve výši 257,28 Kč, pro náklady rozhodčího řízení ve výši 16.943,- Kč a pro náklady oprávněné a náklady exekuce. Návrh zdůvodnila zejména tím, že rozhodčí nález jí nebyl nikdy doručen, že je neplatný, neboť byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí doložku, že jí nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat a že při uzavírání úvěrové smlouvy nebyla vůbec na rozhodčí doložku upozorněna.

Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 27.4.2012 č.j. -67 návrhy povinné zamítl. Své rozhodnutí zdůvodnil zejména tím, že exekučním titulem je rozhodčí nález vydaný v řízení o nároku, který může být předmětem rozhodčího řízení, že rozhodčí doložka byla součástí smlouvy o úvěru, jejíž obsah povinná potvrdila svým podpisem, a že soudu nepřísluší v exekučním řízení přezkoumávat případnou neplatnost rozhodčí doložky. Otázka doručení rozhodčího nálezu již byla vyřešena při rozhodování o odvolání povinné proti nařízení exekuce usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12.10.2009 č.j. -35. Protože nebyl shledán žádný důvod ani pro odklad provedení exekuce, soud prvního stupně oba návrhy povinné zamítl.

K odvolání povinné Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17.10.2012 č.j. -98 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Dospěl ke stejnému právnímu závěru jako soud prvního stupně, že v rámci exekučního řízení nelze přezkoumávat platnost rozhodčí doložky, která zakládá pravomoc rozhodce k rozhodnutí sporu mezi účastníky úvěrové smlouvy; k tomu je oprávněn jen soud v nalézacím řízení zahájeném podáním návrhu podle (ve znění pozdějších předpisů). Podle odvolacího soudu by "jiná situace" nastala, kdyby rozhodčí doložka nebyla ve smlouvě uzavřena, o takový případ se však v této věci nejedná. Odvolací soud současně poukázal na judikaturu soudů o tom, že "exekuční soud není oprávněn přezkoumávat správnost exekučního titulu, což platí i pro případ, že tímto titulem je rozhodčí nález", a uzavřel, že nebyly splněny důvody pro zastavení nebo odklad exekuce.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, a to - jak vyplývá z jeho odůvodnění - ve výroku, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na zastavení exekuce. Namítá, že v exekučním řízení lze posoudit "kdykoliv platnost rozhodčí doložky" a že, kdyby byla shledána neplatnou, nemůže být dána pravomoc rozhodce spor rozhodnout. Povinná poukazuje na judikaturu soudů a navrhla, aby dovolací soud změnil napadené usnesení tak, že se exekuční řízení na majetek povinné zastavuje.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) projednal dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů účinných do 31.12.2012 (dále jen ""), neboť napadené usnesení bylo vydáno v době do 31.12.2012 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ) a že je přípustné podle ustanovení a odst. 3 (závěr odvolacího soudu, že pravomoc rozhodce vydat rozhodčí nález nelze přezkoumávat v řízení podle o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů ani v řízení o výkon rozhodnutí podle části šesté je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je opodstatněné.

Právní otázkou přezkumu pravomoci rozhodce vydat rozhodčí nález se zabýval Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 10.7.2013 sp. zn. , uveřejněném pod č. 92 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, v němž věc posuzoval podle , ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.3.2012, v níž si účastníci sjednali rozhodčí doložku v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 25.5.2005, a v níž byl rozhodčí nález vydán dne 29.7.2009. Projednávanou věc je rovněž třeba posoudit s ohledem na datum uzavření úvěrové smlouvy a datum vydání rozhodčího nálezu podle , ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.3.2012.

V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.7.2013 sp. zn. dovolací soud vyslovil závěr, podle kterého, "nevydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, resp. byl-li rozhodce určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování, pak tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu exekučního řádu, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky ( neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc; byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena, resp. zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle zastavit, když zákon o rozhodčím řízení nevylučuje, aby otázka (nedostatku) pravomoci rozhodce byla zkoumána i v exekučním řízení (přičemž podle judikatury Nejvyššího soudu - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.7.2011 sp. zn. závěr platí i bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení nedostatek rozhodčí smlouvy nenamítal).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu (vycházející z opačného právního názoru) není správné; Nejvyšší soud České republiky je proto v dovoláním napadeném výroku podle ustanovení části věty za středníkem zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí také na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky i toto rozhodnutí (ve výroku o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce) a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Prostějově) k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný ( a část první věty za středníkem ); v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud (pokud o nich nebude rozhodnuto ve zvláštním režimu podle Hlavy VI. ) nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( a část první věty za středníkem a věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. března 2014

JUDr. Ljubomír Drápal

předseda senátu