Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2699/2013

U S N E S E N Í

L. V.

M. K.

, zastoupené JUDr. Jaroslavem Tomaníkem, advokátem se sídlem v Přerově, Bartošova 1660/16, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2013, č. j. -245, takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2013, č. j. -245, pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 80.522,- Kč,

se mění

tak, že žalované

se

náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně ani náhrada nákladů odvolacího řízení

nepřiznává

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se původně domáhala zaplacení 1.000.000,- Kč na náhradě škody na zdraví, kterou jí způsobil pitbulteriér žalované kousnutím do tváře a vytržením části tkáně na nosu a na pravé straně lícní kosti. Poškození zdraví vedlo ke značné a trvalé změně v jejím životě, jako mladá žena má výrazně zjizvenou tvář, nedostatečnou mimiku a zhoršenou tvorbu řeči a při jídle a pití jí částečně padá jídlo a vytékají přijímané tekutiny z úst. Tyto trvalé následky mají nepříznivý dopad především do společenského života žalobkyně. V reakci na znalecký posudek v průběhu řízení žalobkyně změnila žalobu a požadovala 10.800,- Kč na bolestném, 360.000,- Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění a 24.045,- Kč na náhradě za ztrátu na výdělku.

Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 2. 12. 2010, č. j. -142, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2012, č. j. -196, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni bolestné a náhradu za ztrátu na výdělku, včetně příslušenství, a ohledně ztížení společenského uplatnění jí byla přiznána částka 72.000,- Kč, jakožto základní sazby podle a 2 , o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (dále též jen „vyhláška“). Odvolací soud zrušil výrok o povinnosti žalované zaplatit dalších 288.000,- Kč a vrátil věc v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Okresní soud v Prostějově poté rozsudkem ze dne 21. 6. 2012, č. j. -221, uložil žalované zaplatit žalobkyni 288.000,- Kč. Dospěl k závěru, že charakteru trvalých následků odpovídá pětinásobné zvýšení základní náhrady za ztížení společenského uplatnění podle vyhlášky. Zároveň rozhodl o základu náhrad nákladů řízení tak, že ve smyslu ustanovení je žalovaná povinna je hradit ve výši 100 %.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. 3. 2013, č. j. -245, k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 80.522,- Kč a státu 2/3 výše, která bude určena „v písemném vyhotovení rozhodnutí“. Rozhodnutí ve věci samé odůvodnil tím, že náhrada za ztížení společenského uplatnění postačuje pouze v rozsahu základního ohodnocení, neboť nebyly splněny předpoklady pro mimořádné zvýšení podle vyhlášky. Na rozdíl od soudu prvního stupně své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodnil ve smyslu ustanovení tím, že žalobkyně byla úspěšná ve svých uplatněných nárocích v rozsahu 1/3 a žalovaná v rozsahu 2/3.

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to pouze proti výroku o povinnosti nahradit žalované náklady řízení, podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení tím, že se odvolací soud ve svém rozhodnutí odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Napadené rozhodnutí je také nepřezkoumatelné, neboť soud nevysvětlil, na základě jaké úvahy přistoupil k aplikaci jiného ustanovení, než jaké užil soud prvního stupně. Aplikace ustanovení na daný případ je přiléhavější, protože nároky, o kterých bylo rozhodováno, měly svojí výší podklad ve znaleckém posudku.

Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že žalobkyně si musela být vědoma možného neúspěchu ve věci, takže její postup nemůže jít v podobě nákladů řízení k tíži žalované strany.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání a shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), zastoupenou advokátem ve smyslu a je přípustné podle , když napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Dovolání je důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci, které dovolatelka uplatňuje jako důvod dovolání ( ), může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval.

Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Podle měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Podle i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

Z citované úpravy je zřejmé, že ustanovení je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci uplatňované při rozhodování o náhradě nákladů řízení, resp. výjimkou ze zásady částečného úspěchu ve věci, na které je založeno ustanovení Použití této výjimky připadá do úvahy tehdy, závisí-li úspěch ve věci na znaleckém posudku či na úvaze soudu o výši plnění. Úvahou soudu je míněn postup podle , který se uplatní tam, kde je základ nároku dán, avšak jeho výši lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo vůbec. Stejně tak je míněna i závislost rozhodnutí na znaleckém posudku, neboť závisí-li na znaleckém posudku rozhodnutí o základu nároku, nelze podle postupovat a na místě je vždy aplikace (srov. Drápal, L., Bureš, J., a kol. I. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 977).

V posuzovaném případě nebylo ve fázi, kdy rozhodoval podruhé odvolací soud, pochyb o odpovědnosti žalované za škodu (základ nároku) a o nároku žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění; neúspěch žalobkyně ve sporu spočíval v závěru odvolacího soudu, že trvalé následky na jejím zdraví nepředstavují mimořádné důvody zvláštního zřetele hodné, pro které se náhrada zvyšuje podle § 7 odst. 3 vyhlášky nad rámec základního bodového ohodnocení. Jestliže znalecký posudek sloužil k závěru o výši náhrady ve smyslu § 7 odst. 1 vyhlášky, pak rozhodnutí o mimořádném zvýšení podle § 7 odst. 3 vyhlášky je pouze v rukou soudu; nejde proto o případ, kdy rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Závěr odvolacího soudu o tom, zda jsou splněny podmínky uvedené v vyhlášky pak nemá charakter úvahy ve smyslu , nýbrž jde o posouzení a zdůvodnění kritérií, která podle vyhlášky a judikatury zakládají důvod pro přiznání mimořádné náhrady.

O rozhodnutí, které závisí na úvaze soudu a na znaleckém posudku jde v těchto souvislostech tehdy, jestliže soud v rámci mimořádného zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění (jsou-li splněny podmínky pro postup podle § 7 odst. 3 vyhlášky) určuje konkrétní výši plnění, zejména za použití tzv. násobků základního bodového ohodnocení, a zvažuje, jaký násobek je charakteru trvalých následků přiměřený (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2013, sp. zn. , zejména jeho bod 11.). Ze všech těchto důvodů nelze přisvědčit dovolatelce, že jí měla být podle přiznána náhrada nákladů řízení proti žalované, která byla ve sporu z větší části úspěšná.

Důvodná je však námitka ke způsobu poměrného vyjádření úspěchu ve věci, neboť odvolací soud vyšel z prostého součtu žalovaných částek, aniž zohlednil, že žalobkyně měla plný úspěch v dílčích nárocích na náhradu za bolest a za ztrátu na výdělku (srov. citované dílo, str. 979). Kromě toho zde byly důvody zvláštního zřetele hodné pro aplikaci ustanovení , spočívající v tom, že žalobkyně nepochybně utrpěla trvalou újmu na zdraví a soudní spor musela absolvovat zejména pro postoj žalované, která svou odpovědnost od počátku popírala. Za těchto okolností by bylo nepřiměřeně tvrdé, aby žalobkyni byla uložena povinnost k náhradě nákladů ve výši, která se blíží přiznané náhradě za újmu na zdraví a která ji prakticky anuluje.

Z těchto důvodů shledal Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu nesprávným, a protože dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout [ ], změnil jej tak, že žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává, když s ohledem na charakter způsobené škody na zdraví dospěl k závěru, že k tomuto výjimečnému rozhodnutí jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a , neboť úspěch žalobkyně v této fázi řízení je poloviční.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. února 2014

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu