Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3487/2013

30 Cdo 3487/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Lenky Dopitové, v právní věci žalobkyně Ing. M. Š., zastoupené Mgr. Davidem Strupkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 36/31, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 200.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2013, č. j. - 136, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Nejvyšší soud podle , , ve znění (viz čl. II bod 7. ), dále jen „ “, dovolání žalobkyně pro nepřípustnost odmítl.

Odvolací soud se neodchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu v dovolatelkou namítané otázce posouzení samostatného běhu řízení o úpravu práv a povinností k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu a řízení o rozvod manželství, pokud je považoval za řízení samostatná (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. ; zde odkazovaná rozhodnutí a stanovisko Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupná na internetových stránkách www.nsoud.cz) a přihlédl k tomu, že řízení o rozvod manželství muselo být po dobu běhu řízení opatrovnického přerušeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. , a Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /dále jen „Stanovisko“/). Tato námitka proto přípustnost dovolání nezakládá ( ).

V otázce přičitatelnosti chování druhého účastníka řízení státu odpovídá rozsudek odvolacího soudu judikatuře Nejvyššího soudu, vyjádřené např. rozsudky ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. , nebo ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. . V nich Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, podle nějž pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na návrhy, opravné prostředky nebo námitky účastníků řízení, jde-li o návrhy, opravné prostředky či námitky zjevně nedůvodné. Přitom se nerozlišuje, který z účastníků přispěl k nepřiměřené délce řízení. Stát tedy neodpovídá za nepřiměřenou délku řízení tehdy, jestliže celková doba řízení byla zapříčiněna pouze tím, že některý z účastníků využíval právními předpisy předvídaná procesní práva, jednalo-li se o návrhy, opravné prostředky či námitky zjevně nedůvodné. S takovým postupem jednoho z účastníků musí druhý účastník počítat, neboť využití procesních práv nelze omezit. V daném rozsahu proto není splněna podmínka přípustnosti dovolání vymezená v

Námitkami směřujícími proti nesprávně zjištěnému skutkovému stavu (průtahy v posuzovaném řízení a zrušení rozsudku soudu prvního stupně pro nepřezkoumatelnost) uplatnila dovolatelka nepřípustný dovolací důvod ( ).

Dovolatelka napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, z čehož dovolací soud dovozuje, že dovolání směřuje i proti výroku, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. V tomto rozsahu však dovolání neobsahuje zákonné náležitosti ( ) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. února 2014

JUDr. Pavel S i m o n

předseda senátu