Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3819/2013

21 Cdo 3819/2013

U S N E S E N Í

J. Š.

, zastoupené JUDr. Janou Betlamovou, advokátkou se sídlem v Litoměřicích, Dómská č. 8, pro 63.075,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. května 2013 č.j. -53, takto:

Usnesení krajského soudu

se zrušuje

a věc

se vrací

Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

K návrhu oprávněné (dříve PPF B2 B. V., soukromá společnost s ručením omezeným se sídlem v Amsterodamu, Strawinskylaan č. 933, Nizozemí) Okresní soud v Mostě usnesením ze dne 20.12.2011 č.j. -13 nařídil podle vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. BUL-PPF2-J 1056/2011, který vydal rozhodce JUDr. Radim Kuchta dne 20.7.2011, exekuci na majetek povinné k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 44.367,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.975,90 Kč, s úrokem z prodlení vyčísleným součtem částky 6.341,60 Kč a částky ve výši 0,08 % denně z částky 46.097,62 Kč ode dne 16.6.2011 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 18.707,38 Kč, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 25.385,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Igora Olmu.

K odvolání povinné, v němž namítala, že podkladem pro vydání napadeného usnesení byla smlouva mezi ní a oprávněnou, společností PPF B2 B. V., soukromá společnost s ručením omezeným, obsahující rozhodčí doložku, ve které není stanoveno konkrétní jméno rozhodce (rozhodců) a v níž rozhodčí doložka obsahuje pouze odkaz na možnost určení rozhodce prostřednictvím zástupce obchodní společnosti zabývající se realizací rozhodčích řízení, která však není rozhodčím soudem zřízeným zákonem, a že tedy takové rozhodnutí není "přípustným exekučním titulem", Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 24.5.2013 č.j. -53 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Dospěl k závěru, že skutečnosti uváděné povinnou v odvolání nejsou způsobilé zpochybnit napadené usnesení ve smyslu ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť, "je-li spor rozhodnut rozhodcem určeným podle pravidel rozhodčí smlouvy mezi účastníky uzavřené podle a násl. , není exekuční soud již oprávněn posuzovat platnost rozhodčí smlouvy jako takové ani ujednání o způsobu určení rozhodce" a "domůže-li se povinná na základě svých tvrzení v příslušném soudním řízení zrušení předmětného rozhodčího nálezu, bude toto důvod pro zastavení exekuce".

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Nesouhlasí s odvolacím soudem v tom, že by exekuční soud nebyl oprávněn posuzovat ani platnost rozhodčí smlouvy jako takové, ani ujednání o způsobu určení rozhodce, a poukazuje na judikaturu soudů, která "již dlouhodobě zastává názor, že zákon č. 216/1997 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších změn a doplňků nevylučuje, aby otázka (nedostatku) pravomoci rozhodce byla zkoumána v exekučním řízení". Povinná navrhla, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že se návrh na nařízení exekuce zamítá a že oprávněná je povinna zaplatit povinné náhradu nákladů řízení.

Oprávněná navrhla, aby dovolací soud dovolání povinné zamítl. Uvedla, že tvrzení v dovolání povinné nejsou způsobilá zpochybnit rozhodnutí soudů obou stupňů, a souhlasí též s názorem odvolacího soudu v tom, že důvodem pro zastavení exekuce by bylo teprve zrušení předmětného rozhodčího nálezu soudem. Rozhodčí nález byl vydán orgánem, který k tomu měl sjednánu pravomoc (příslušnost), a představuje proto "vykonatelný exekuční titul".

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Vykonatelný rozhodčí nález vydaný rozhodcem nebo stálým rozhodčím soudem je titulem pro soudní výkon rozhodnutí [ ] nebo exekučním titulem [ ex. řádu]. Soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci však lze nařídit a provést jen tehdy, byl-li rozhodčí nález vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, a je-li vykonatelný po stránce materiální a formální. Ustálená judikatura soudů již dospěla k závěru, že rozhodce nemá pravomoc k vydání rozhodčího nálezu podle , o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích řízení, v platném znění (dále též "zákon o rozhodčím řízení"), jestliže by měl rozhodovat spor na základě rozhodčí doložky, která je neplatná podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, jako je tomu například tehdy, byl-li rozhodce určen podle rozhodčího řádu nebo jiných pravidel, vydaných právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. V případě, že rozhodce neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc, nejde o titul, způsobilý k nařízení soudního výkonu rozhodnutí anebo exekuce. Kdyby již byl soudní výkon rozhodnutí (exekuce) nařízen, musí být tento v každém jeho stádiu pro nepřípustnost zastaven podle ustanovení , jakmile soud (dodatečně) zjistí nedostatek pravomoci rozhodce, který v dané věci rozhodčí nález vydal (srov. například usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10.7.2013 sp. zn. , uveřejněné pod č. 92 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).

Vzhledem k tomu, že se odvolací soud (vycházeje z jiného právního názoru) věcí z tohoto pohledu nezabýval a neobstaral si k tomu potřebná skutková zjištění, je jeho právní posouzení věci neúplné a tedy (zatím) i nesprávné.

Nejvyšší soud České republiky proto napadené usnesení zrušil ( ) a věc vrátil Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení ( věta první a druhá ).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (srov. ), jestliže se nákladech řízení nebude rozhodovat ve zvláštním režimu ( ex. řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2014

JUDr. Ljubomír Drápal

předseda senátu