Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 78/2014

-20

U S N E S E N Í

J. P.

,

proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 8. 8. 2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. ze dne 15. 5. 2013 byl dovolatel uznán vinným (stejně jako spoluobviněný J. V.) zločinem krádeže podle , odst. 4 písm. c) (dále jen tr. zákoník) a přečinem porušování domovní svobody podle , odst. 2 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku a trest propadnutí věcí ve výroku citovaného rozsudku přesně označených.

V předmětné věci podal obviněný J. P. (stejně jako spoluobviněný J. V. a příslušný státní zástupce) odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem sp. zn. ze dne 8. 8. 2013 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek zrušil ve výrocích o uložených trestech obviněným J. P. a J. V. a o způsobech jejich výkonů. Podle § 259 odst. 3, odst. 4 tr. ř. potom znovu rozhodl tak, že obviněného J. P. odsoudil k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a pro jeho výkon jej zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu uložil trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku a trest propadnutí věcí ve výroku citovaného rozsudku přesně označených. Podle § 256 tr. ř. potom odvolání obviněných J. P. a J. V. zamítl.

Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný J. P. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že ve věci učiněná skutková zjištění neumožňují dospět k závěru o jeho vině předmětnými trestnými činy. Poukázal na to, že dosud nebyla zjištěna totožnost osoby, která s již zesnulým M. krádež zosnovala s tím, že této osobě šlo o směnky a smlouvy o půjčkách, které byly v trezoru uloženy. Poukázal i na výpověď spoluobviněného V., který před soudem uvedl, že se obviněný P. krádeže trezoru nezúčastnil a jen ho odvezl autem na parkoviště do V. n. M. a v tomto směru poukázal i na rozdíly mezi svou výpovědí a výpovědí spoluobviněného V., když se soudy ani nezabývaly tím, že jeho výpověď z přípravného řízení mohla být nepravdivá. Výhrady vznesl i proti výši způsobené škody, která byla nižší, než uvedl poškozený, kdy v tomto směru nebylo vedeno další (potřebné) dokazování, když rovněž nebylo jistě prokázáno, že finanční prostředky (na zakoupení domu) pocházely z předmětné trestné činnosti. Stejně tak nebylo spolehlivě prokázáno, jak bylo nakonec naloženo s trezorovou skříní. Uzavřel s tím, že celé dokazování bylo provedeno nedbale a nedostatečně, když on sám se na místě činu nenacházel a neúčastnil se ani následného jednání. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil (citovaný) rozsudek Krajského soudu v Brně „a též vadné řízení mu předcházející a věc vrátil soudu, o jehož rozhodnutí jde, k novému řízení a projednání“.

Takto podané dovolání bylo doručeno k vyjádření státnímu zástupci Nejvyššího státního zastupitelství dne 19. 11. 2013, ten však nevyužil svého práva se k němu vyjádřit.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, jak je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění s tím, že se popsaného trestného jednání nedopustil a soudy ve věci vedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch, když poukázal i na jím uváděné rozpory v označených výpovědích a své výhrady vznesl i proti výši způsobené škody. V uvedených směrech však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč vzaly za základ výpověď dovolatele z přípravného řízení, v jejímž rámci se k popsanému jednání doznal, a to i v souvislosti s výpovědí spoluobviněného V., když správně dovodil, že v nich obsažené případné nesrovnalosti jsou marginálního charakteru. Správně hodnotil i výpověď poškozeného F. Ž. stran výše způsobené škody, když tato výpověď byla podpořena i listinnými důkazy o výši finanční částky uložené v trezorové skříni a jejím původu a výpovědí svědkyně N., když další škoda na odcizených věcech byla specifikována doklady, které předložil poškozený a je souladná i s výsledky protokolu o domovní prohlídce, rekognicí odcizených věcí a šetřením policie na místě činu. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění tak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 19. února 2014

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka