Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 405/2014

U S N E S E N Í

L. V.

1/ J. K.

a

2/ L. S.

, zastoupeným JUDr. Soňou Šamalovou, advokátkou se sídlem v Praze 8 – Karlíně, Sokolovská 37/24, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. dubna 2013, č. j. -69, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaní

jsou povinni

zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám Mgr. Tomáše Voldána, advokáta se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Haštalská 760/27, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. ledna 2013, č. j. -30, vyhověl žalobě a uložil žalovaným povinnost vyklidit a vyklizený žalobci předat do tří měsíců od právní moci rozsudku

„byt č. 571/2 umístěný v domě v P.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaných Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 17. dubna 2013, č. j. -69, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku o věci samé a změnil v nákladovém výroku tak, že náklady řízení před soudem prvního stupně činí 15.189,- Kč, jinak ho i v tomto výroku potvrdil; zároveň uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech odvolacího řízení částku 13.289,- Kč.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalovaných (dovolatelů) proti citovanému rozsudku odvolacího soudu (k němuž se žalobce prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil) projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII ).

Vedle způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ( a 3 ) dovolatelé v dovolání uplatnili rovněž nezpůsobilý dovolací důvod, jehož prostřednictvím se pokusili zpochybnit správnost zjištěného skutkového stavu rozhodného pro posouzení, že v daném případě nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy v tom smyslu, že by bylo namístě žalobu zamítnout, resp. vyklizovací povinnost dovolatelů podmínit zajištěním bytové náhrady.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů ( věta za středníkem , ).

Dovolání není přípustné podle pro řešení právní otázky, že v daném případě nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu , , v tehdy účinném znění (dále jen „obč. zák.“), v tom smyslu, že by bylo namístě žalobu zamítnout, resp. vyklizovací povinnost dovolatelů podmínit zajištěním bytové náhrady. Uvedenou otázku totiž odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 14. října 2009, sp. zn. , uveřejněné pod č. 6 v sešitě č. 1-2 /ve znění redakční opravy uveřejněné v sešitě č. 5-6/ z roku 2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přitom při posouzení věci podle obč. zák. vzal v úvahu nejen zjištěné právně významné okolnosti na straně dovolatelů, nýbrž i na straně žalobce, a jeho úvaha odpovídá takto zjištěným okolnostem a není v tomto směru zjevně nepřiměřená. Pro úplnost zbývá dodat, že v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu je i právní názor, že po odvolání souhlasu žalobce užívají dovolatelé předmětný byt bez právního důvodu. V ustálené soudní praxi totiž není pochyb o tom, že v případech, kdy jde o odvozený právní důvod bydlení, opírající se o souhlas nájemce bytu či vlastníka domu s užíváním bytu určitou osobou, zaniká takovýto právní důvod odvoláním souhlasu nájemce, resp. vlastníka s jeho dalším bydlením (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 11. června 2002, sp. zn. , uveřejněný pod C 1252 ve svazku 17 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, a z 23. února 2012, sp. zn. ).

Směřuje-li dovolání proti nákladovým výrokům napadeného rozsudku, není objektivně přípustné (, ), neboť takto napadenými výroky bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a z 26. září 2013, sp. zn. , které bylo na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. ledna 2014 přijato k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), přičemž nejde o žádný z případů vylučujících podle nastavené omezení.

Z uvedeného vyplývá, že dovolateli nastolenou právní otázku vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, od níž není důvod se odchýlit, a proti nákladovým výrokům není dovolání objektivně přípustné. Za této situace není dovolání přípustné podle , a proto je dovolací soud podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 19. února 2014

JUDr. Miroslav F e r á kpředseda senátu