Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 378/2014

30 Cdo 378/2014

U S N E S E N Í

T. H.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR

, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16,

o zaplacení 250.000,- Kč s příslušenstvím

, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , k dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2013, č.j. – 420, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.051,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právní zástupkyně Mgr. Anny Větrovské.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. února 2013, č.j. – 354, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 37.650,- Kč s příslušenstvím a dále soud prvního stupně zamítl žalobu co do částky 212.350,- Kč s příslušenstvím. Současně byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 36.082,20,- Kč k rukám právní zástupkyně žalobce.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“), rozsudkem ze dne 23. října 2013, č.j. – 420, potvrdil ve výroku ad I. rozsudek soudu prvního stupně. Dále potvrdil ve výroku ad. II rozsudek soudu prvního stupně ohledně částek 171.250,- Kč s příslušenstvím z částek 1.250,- Kč od 21. 10. 2007 do zaplacení, 40.000,- Kč od 1. 3. 2011 do zaplacení a 130.000,- Kč od 23. 10. 2012 do zaplacení. Ohledně částky 41.100,- Kč s úrokem z prodlení od 21. 10. 2007 do zaplacení se výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procesních bodů v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí změnil odvolací soud rozsudek tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41.100,- Kč s úrokem z prodlení od 21. 10. 2007 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 129.845,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně.

Žalovaná (dále jen „dovolatelka“) podala včasné dovolání k Nejvyššímu soudu (dále jen „dovolací soud“) a napadla rozsudek odvolacího soudu v jeho potvrzujícím výroku I o věci samé a dále v jeho měnícím výroku II a ve výroku III o nákladech řízení. Dovolatelka má za to, že se odvolací soud odchýlil od judikatury dovolacího soudu, konkrétně od rozhodnutí sp. zn. a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v rozsudku Kleinproti Německu, č. 33379/96. Dovolatelka má za to, že rozhodnutí mělo pro žalobce pouze malý význam, s ohledem na výši částek, které byly předmětem sporu (tj. na částky 3.500,- Kč a 132,80,- Kč) a tudíž pouhé konstatování porušení práva by bylo v jeho případě dostačující. Žalovaná poukazuje i na nepřiměřenost částky, která byla žalobci přiznána s ohledem na původní částku, o kterou bylo vedeno sporné řízení, kdy přiznaná částka v odškodňovacím řízení přesahuje původní částku 21násobně. Proto navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce podal proti dovolání své vyjádření, kdy uvedl, že dovolání žalované není přípustné, když napadené výroky I a II nepřesahují částku 50.000,- Kč a napadený výrok týkající se nákladů řízení není nijak odůvodněn. Navíc má žalobce za to, že dovolání není důvodné a odkazuje na nálezy Ústavního soudu ČR a skutečnost, že se odvolací soud řádně vypořádal s rozhodnutím dovolacího soudu sp. zn. , když přesvědčivě zdůraznil, proč základní částku odškodnění snížil. Proto navrhnul, aby dovolací soud dovolání žalované odmítl a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady dovolacího řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , dále jen „ “) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté (ve znění účinném od 1. 1. 2013, a to s ohledem na ustanovení ve spojení s čl. II. bod 7 ), bez nařízení jednání ( věta prvá ).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle ustanovení , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Vzhledem k tomu, že se dovolatelka částečně dovolává do odstavce I výroku a do odstavce II měnícího výroku odvolacího soudu, tedy do částky 37.650,- Kč s příslušenstvím, a do částky 41.100,- Kč s úrokem z prodlení, je třeba při posuzování přípustnosti dovolání přihlédnout k tomu, že se u obou dovoláním dotčených výroků jedná o částky nepřevyšující zákonem vymezenou hranici 50.000,- Kč a proti takovému výroku není dovolání přípustné podle ustanovení

Dovolatelka současně napadla i výrok o náhradě nákladů řízení (odst. III výroku dovolacího soudu), nicméně, aby bylo dovolání podle přípustné, je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. ). Dovolatelka však v této části své dovolání nijak neodůvodnila a ani nijak nevymezila otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodovávání dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je rozhodována dovolacím soudem rozdílně, tak jak je povinna (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly dovolatelkou odstraněny ( a ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se podle ustanovení nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2014

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu