Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 330/2013

28 Nd 330/2013

U S N E S E N Í

Ing. V. S.

, proti žalovaným

1) Městu Jablonci nad Nisou,

IČ 00262340, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Mírové náměstí 3100/19, a

2) České republice - Ministerstvu spravedlnosti ČR,

IČ 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16/424, o zaplacení částky 3.200.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Milada Lukáčová, JUDr. Eva Keményová, JUDr. Petr Baierl, JUDr. Iva Horáková, JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Marie Grygarová, JUDr. Jiří Macek, JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. Jiří Čurda, Mgr. Michaela Kudějová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. Hana Voclová a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Ve shora označené právní věci žalobce podáním ze dne 11. 11. 2010, došlému Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne 15. 11. 2010, vznesl námitku podjatosti soudců Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, Krajského soudu v Ústí nad Labem a Vrchního soudu v Praze. Návrh odůvodnil tím, že soudci těchto soudů jsou pachateli úmyslných trestných činů z období nesvobody a nebyli ani v jednom případě postaveni před nezávislý soud.

Z obsahu spisu se podává, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Milada Lukáčová, JUDr. Eva Keményová, JUDr. Petr Baierl, JUDr. Iva Horáková, JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Marie Grygarová, JUDr. Jiří Macek, JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. Jiří Čurda, Mgr. Michaela Kudějová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. Hana Voclová a JUDr. František Švantner nemají k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, pro které by byl důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený ( ) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud ( , věta první, ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. o. z.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl a jakými důkazy může být prokázán ( ). K tomu se sluší připomenout závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu České republiky publikované pod 65, ve svazku 8, str. 141 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, vydávané C. H. Beck, Praha. Podle nich pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudu jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele. Stejně tak se připomínají závěry plynoucí z nálezu publikované ve zmíněné sbírce ve svazku 23., pod č. 98, str. 11. Podle nich subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.Podle , věty první k rozhodnutí o námitce podjatosti soudu věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit trestním řádem a k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srov. k tomu závěry rozhodnutí zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/1996). Tomu odpovídá, že k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Vrchního soudu v Praze je povolán Nejvyšší soud České republiky.Z toho, co bylo shora uvedeno, tak plyne, že ohledně žádného ze soudců, vůči němuž žalobce vznesl námitku podjatosti, se nenabízí závěr o existenci předpokladů uvedených v ustanovení V souladu s výkladem plynoucím zejména shora ze shora uvedených nálezů Ústavního soudu České republiky, jakož i judikatury obecných soudů, dospěl proto Nejvyšší soud České republiky k závěru vyjádřenému ve výroku tohoto usnesení. Nejvyšší soud proto rozhodl, že shora uvedeni soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.Toto usnesení jako usnesení nadřízeného soudu ( ) je závazné pro soud a pro účastníky řízení ( věta první ).Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2014

JUDr. Josef R a k o v s k ý

předseda senátu