Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4211/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České pojišťovny, a. s. se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, identifikační číslo 452 72 956, zastoupené Mgr. Josefem Veverkou, advokátem se sídlem v Praze 8, Za Poříčskou branou 12, proti žalovanému D. Č., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Mejzlíkem, advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova třída 531/37, o zaplacení 40.563,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 20. srpna 2013, č. j. -47, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 14. května 2013, č. j. -36, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 134.329,- Kč se specifikovaným příslušenstvím a náklady řízení ve výši 5.380,- Kč.

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě, usnesením ze dne 20. srpna 2013, č. j. -47, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení tak, že jejich výši určil částkou 42.214,82 Kč. Současně žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení částkou 3.728,50 Kč.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že odvolací soud nesprávně v rozporu s ústavně konformní judikaturou posoudil otázku účelnosti nákladů, které žalobkyně vynaložila na své právní zastoupení ( , ). Zdůraznil, že žalobkyně disponuje odborným personálem a mohla se v dané věci „hájit“ sama, což odvolací soud - na rozdíl od soudu prvního stupně - při rozhodování o nákladech řízení řádně nezohlednil. Úvahy odvolacího soudu podle žalovaného postrádají ústavní konformitu a nereflektují v dovolání podrobně rozvedené skutečnosti hodné zvláštního zřetele. Na podporu své argumentace žalovaný odkazuje na judikaturu Ústavního soudu ve věcech, v nichž Ústavní soud posuzoval účelnost nákladů vynaložených organizační složkou státu za právní zastoupení advokátem (nálezy ze dne 9. 10. 2008, sp. zn. , ze dne 2. 2. 2010, sp. zn. -1, a další). Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu v dovolání navrženým způsobem.

Protože dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 20. 8. 2013, bylo v dovolacím řízení postupováno podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 - dále jen „“ (srovnej čl. II bod 1. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Žalovaný dovoláním brojí výlučně proti výrokům, jimiž mu odvolací soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 42.214,82 Kč a na nákladech odvolacího řízení částku 3.728,50 Kč.

Podle , které je namístě aplikovat, je dovolání přípustné též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení. K těmto akcesorickým výrokům patří nákladové výroky dovoláním napadeného usnesení. I pro ně ovšem platí omezení přípustnosti dovolání podle , jež určuje, že dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Protože v posuzované věci směřuje dovolání proti výrokům usnesení, jimiž odvolací soud rozhodl o peněžitých plněních nepřevyšujících 50.000,- Kč, přičemž se nejedná o výjimky uvedené v , jde o nepřípustné dovolání a dovolacímu soudu nezbylo než je podle odmítnout.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá )

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 26. února 2014

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu