Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 28/2014

23 Nd 28/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a JUDr. Hany Lojkáskové ve věci žalobkyně DeniKo s.r.o., se sídlem v Praze 4, Kahovská 1704, IČO: 25654489, zastoupené JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II, 1718/8, proti žalovanému JUDr. Tomáši Pelikánovi, se sídlem v Kyjovská 1986/15, Krč, 142 00 Praha 4, insolvenčnímu správci úpadce Pražské stavební bytové družstvo, v konkursu, se sídlem v Praze 5, Na Hutmance 7/300, IČO 00033243, zastoupenému Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/28, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, rozhodujících o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze, takto:Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Kubín, Mgr. Ivana Mlejnková, JUDr. Jindřich Havlovec, JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Jiří Goldstein a Mgr. Tomáš Braun nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze žalobkyně odůvodnila tím, že by nebylo vhodné, aby o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové rozhodovali titíž soudci, kteří se podíleli na rozhodování v případě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2012, č. j. -96 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2012, č. j. -115, protože pohled těchto soudců na tuto otázku je již deformován jejich poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.

Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti - pokud jde o soudce Vrchního soudu v Praze - Nejvyššímu soudu spolu se spisem Městského soudu v Praze sp. zn. a s písemným vyjádřením soudců zařazených v senátu 15 Cmo (podle rozvrhu práce rozhodujícího též ve věcech 1 Ko, 101 VSPH a 1 VSPH) JUDr. Jiřího Goldetseina, proti němuž námitka podjatosti směřuje, a dále soudců JUDr. Františka Kučery, JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, jejichž podjatost není namítána, soudců zařazených v senátu 10 Cmo (podle rozvrhu práce rozhodujícího též ve věcech 2 Ko, 102 VSPH a ) JUDr. Jiřího Karety a Mgr. Tomáše Brauna, proti nimž námitka podjatosti směřuje, a dále soudce Mgr. Martina Lišky, jehož podjatost není namítána, soudců zařazených v senátu 13 Cmo (podle rozvrhu práce rozhodujícího též ve věcech 3 Ko, 103 VSPH a ) JUDr. Michala Kubína, JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové, proti nimž námitka podjatosti směřuje, a dále soudců JUDr. Milana Bořka a JUDr. Jaroslava Bureše, jejichž podjatost není namítána, a soudců zařazených v senátu 104 VSHP (podle rozvrhu práce rozhodujícího též ve věcech 4 VSPH) JUDr. Ladislava Derky, JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Luboše Dörfla, jejichž podjatost není namítána.

Všichni výše uvedení soudci se shodně vyjádřili, že k věci ani k účastníkům nemají žádný vztah a není jim známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučení i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle ustanovení nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. října 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.

Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.

V posuzovaném případě se z obsahu spisu nepodávají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, jejichž podjatost je namítána. Tito soudci nemají k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům, jak vyplývá z jejich vyjádření, žádný z hlediska významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z rozhodování o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové.

Takový vztah přitom nelze dovodit ani z okolností, které žalobkyně uvedla v námitce podjatosti směřující proti ve výroku vyjmenovaným soudcům Vrchního soudu v Praze. Tyto okolnosti totiž žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. února 2012, č. j. -96 (v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna) a rovněž usnesením ze dne 17. prosince 2012, č. j. -115 (v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců Mgr. Ivany Mlejnkové a JUDr. Jindřicha Havlovce) nepřisvědčil její námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Kamily Balounové. Jde o okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, jež zákon z okruhu způsobilých námitek podjatosti výslovně vylučuje (srov. ).

Z obsahu spisu nevyplývá ani to, že by námitkou podjatosti dotčení soudci získali poznatky o věci mimoprocesním způsobem (např. jako účastníci řízení či svědci).

Ze zásady nestrannosti a nezávislosti soudce (článek 82 odst. 1 y) navíc plyne, že osobní nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku, který však v posuzované věci předložen nebyl (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 3. května 2012, sp. zn. , veřejnosti dostupné na webových stránkách Ústavního soudu).

Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud České republiky proto, aniž nařídil jednání (dokazování prováděno nebylo / věta druhá /), rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. února 2014 JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu