Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3102/2013

29 Cdo 3102/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně MA projekt, spol. s r. o., se sídlem v Praze 6, Patkočkova 1638/67, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 28436318, zastoupené Mgr. Liborem Buchtou, advokátem, se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 23, PSČ 170 00, proti žalované L. M., zastoupené Mgr. Petrem Svobodou, advokátem, se sídlem v Praze 8, V Holešovičkách 1579/24, PSČ 180 00, o zaplacení částky 200.000,- Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2012, č. j. -134, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. dubna 2010, č. j. -107, uložil žalované zaplatit žalobkyni 200.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, a to výslovně „proti všem výrokům“, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále též jen „ “), odmítl jako nepřípustné.

Opírá-li dovolatelka přípustnost dovolání o ustanovení ve znění účinném od 1. ledna 2013, přehlíží ustanovení části první, čl. II, bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle něhož se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2013) projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle ve znění účinném do 31. prosince 2012).

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje i proti té části prvního výroku napadeného rozsudku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně i ve výroku o nákladech řízení, a proti druhému výroku rozsudku o nákladech odvolacího řízení, je objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Dovolatelka přitom Nejvyššímu soudu žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Námitkami, podle nichž soudy nerozhodly o změně žaloby a neprovedly jí navrhované důkazy, které žádnou otázku zásadního právního významu nezahrnují, dovolatelka vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení , jenž však u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko postupem podle , k dispozici nemá a k jehož přezkoumání dovolání připustit nelze (srov. ).

Taktéž výtka, že odvolací soud „nevzal v potaz“ námitku promlčení, žádnou otázku, jež by napadené rozhodnutí činila zásadně právně významným, nezahrnuje.

Konečně námitka neplatnosti „současnou žalobkyní založených postupních smluv“ pro jejich neurčitost napadené rozhodnutí nečiní zásadně právně významným již proto, že dovolatelce (jakožto dlužnici) nepřísluší (srov. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. ledna 2014

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu