Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 325/2013

25 Nd 325/2013

U S N E S E N Í

M. P.,

Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Josef Holejšovský

není vyloučen z projednávání a rozhodování věci

vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 12. 2012, č. j. -768, ve spojení s opravným usnesením ze dne 24. 1. 2013, č. j. -785, k odvolání navrhovatelky QUIDANDE s.r.o., IČO 28344341, a dalšího účastníka řízení THEMOS, s.r.o., IČO 40766683, změnil zamítavé usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2011, č. j. F 98388/2011, C 2842-654, a rozhodl o provedení změny v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddílu C, vložce číslo 2842 tak, že se vymazává jednatel a společník M. P., s datem zániku funkce jednatele 8. 2. 2010; a zapisuje jednatel M. Č., s datem vzniku funkce 8. 2. 2010, a společník QUIDANDE s.r.o., IČO 28344341, s obchodním podílem 1975/2000. Rozhodl tak na základě listin založených v rejstříkovém spise, ze kterých byly patrny již provedené změny ve společnosti THEMOS, s.r.o. Jelikož účast M. P. ve společnosti podle § 148 odst. 2 obch. zák. zanikla a jediný zbývající společník rozhodl formou notářského zápisu o převodu uvolněného obchodního podílu a o změně jednatele, což doložil i smlouvou o převodu obchodního podílu, změnil odvolací soud napadené rozhodnutí a změny zapsal.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 3. 2013, č. j. F 34575/2013, C 2842-RD93/MSPH-905, následně zamítl návrh M. P., jenž se postupem podle a 7 domáhal změny zápisu v obchodním rejstříku do původního stavu. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání k Vrchnímu soudu v Praze, o kterém nebylo dosud rozhodnuto.

Po předložení spisu odvolacímu soudu vznesl navrhovatel námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Josefa Holejšovského, kterou odůvodnil tím, že v případě předchozího usnesení ze dne 14. 12. 2012, č. j. -768, Vrchní soud v Praze rozhodl v rozporu se zákonem (i svou předchozí rozhodovací praxí) bez nařízení jednání a neobvykle rychle. Svůj návrh podle považuje za specifický opravný prostředek proti výše uvedenému rozhodnutí a odkazuje v tomto směru na komentářovou literaturu. Uvádí, že obě rozhodnutí (usnesení Vrchního soudu v Praze o provedení změny v zápisu i usnesení Městského soudu v Praze o zamítnutí návrhu podaného podle a 7 ) se nijak nevypořádaly s faktem, že sám Vrchní soud v Praze v té době již pravomocně zrušil rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu, ze kterého obě rozhodnutí vycházela. V souvislosti s výše uvedeným a na podkladě dalších informací podal navrhovatel na JUDr. Josefa Holejšovského trestní oznámení. Uvedený soudce je tak podle navrhovatele vyloučen podle z rozhodování ve věci, neboť by fakticky přezkoumával své vlastní rozhodnutí.

Předseda senátu JUDr. Josef Holejšovský ve svém vyjádření uvedl, že mu věc byla přidělena bez jeho vědomí, nezná účastníky řízení ani jejich zástupce, nemá žádný vztah k nim ani k projednávané věci. O podání trestního oznámení se dozvěděl až z námitky podjatosti. Uvedl, že v rámci senátu 7 Cmo je jediným předsedou senátu a že ve věci -768 bylo rozhodováno senátně, nikoliv pouze jeho osobou. V rámci judikatury Nejvyššího soudu bylo konstatováno, že řízení o návrhu podle či 6 (nyní odst. 6 a 7 ) je řízením o opravném prostředku sui generis proti rozhodnutí o zápisu do obchodního rejstříku. Míra vyloučení rozhodujících osob v této souvislosti dosud však řešena nebyla. Proti případnému přidělení věci jinému senátu nemá námitek.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle věta první nadřízený soud v senátě.

K důvodům vyloučení soudce podle je třeba uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popřípadě jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak nepřátelský. V úvahu připadá též vztah ekonomické závislosti. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nestranně rozhodnout.

Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že nelze vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení pod N 98/23).

Nejvyšší soud po posouzení důvodů, s nimiž navrhovatel spojuje vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu dospěl k závěru, že podmínky ustanovení splněny nejsou.

Navrhovatel dovozuje podjatost soudce ke své osobě z důvodu podaného trestního oznámení a z důvodu, že v předchozím řízení rozhodl podle něj nezákonně a neobvykle rychle. Odkazuje-li navrhovatel na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. -25, resp. usnesení ze dne 14. 7. 2009, č. j. – 49, v tomto soud konstatoval, že podání trestního oznámení na soudce účastníkem pro jeho rozhodovací činnost jistě může za určitých okolností v soudci vyvolat nepřátelský postoj vůči tomuto účastníku. Avšak na druhé straně lze jen těžko uzavřít, že tato skutečnost vždy a automaticky vyvolá negativní vztah soudce k účastníku řízení. V tomto směru se posouzení jednotlivých případů bude vždy odvíjet od vážení různých skutečností, pojících se s konkrétní věcí. V projednávané věci však Nejvyšší soud takový postoj JUDr. Holejšovského neshledal.

Ani námitka neobvykle rychlého rozhodnutí či projednání věci bez nařízení jednání není relevantní, neboť rychlost rozhodování je naplněním požadavku stanoveného v a v konkrétním případě závisí na možnostech soudu a složitosti věci. Ustanovení umožňuje rejstříkovému soudu, aby o zápisu do obchodního rejstříku rozhodl bez nařízení jednání (srov. Štenglová

,

I

.

in Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. -200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2009. s. 1495).

K námitce navrhovatele ohledně opakovaného rozhodnutí JUDr. Holejšovského v téže věci je třeba uvést, že na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2012, č. j. -768, se podíleli všichni členové senátu, jehož složení je dáno rozvrhem práce soudu, a ani v tomto případě nebyly shledány podmínky pro jeho vyloučení z rozhodování ve věci. O případ, kdy z rozhodování věci je vyloučen soudce, který se na projednávání téže věci dříve podílel u soudu nižšího stupně ( , 3 ), se v dané věci nejedná.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout o ní v souladu se zákonem nezávisle, nestranně a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení uvedeného soudce Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti vyhověno.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. února 2014

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu