Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1449/2013

-16

U S N E S E N Í

V. V.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ sp. zn. ze dne 7. 6. 2013 byl dovolatel uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců s tím, že jeho výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou roků.

V předmětné věci podal V. V. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. ze dne 27. 8. 2013 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal V. V. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g),

l

) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že jeho věc byla nesprávně právně posouzena v důsledku nesprávného hodnocení provedených důkazů, když po objektivní ani subjektivní stránce nenaplnil zákonné znaky předmětného přečinu. Poukázal na to, že byl jako řidič kontrolován hlídkou Policie České republiky a podroben dechové zkoušce na alkohol, přičemž proti jejímu výsledku protestoval, protože alkohol před jízdou nepil a žádal, aby byl podroben odběru krve. Přitom výsledky dechové zkoušky nebyly prokazatelné, byly provedeny v krátkém intervalu s výsledky, které neodpovídají lékařským poznatkům. Poukázal i na to, že výpověď zasahující policistky je v rozporu se svědectvím E. D., který uvedl, že dovolatel nebyl v rozhodné době pod vlivem alkoholu. Své výhrady vznesl i vůči uloženému trestu, který pokládá za přísný. Uzavřel s tím, že „se domáhá zrušení výroku o zamítnutí odvolání a přikázání Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl“ s tím, aby dovolací soud přerušil výkon trestu zákazu činnosti, který mu byl soudy uložen.

Nejvyšší soud obdržel přípis Nejvyššího státního zastupitelství, ve kterém příslušný státní zástupce sdělil, že vzhledem k povaze námitek uplatněných v dovolání se k němu nehodlá věcně vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich podkladě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm.

l

) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).

V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že se označeného přečinu nedopustil, když soudy nesprávně hodnotily ve věci provedené důkazy. Oba soudy však, zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Poukázaly takto na výsledky provedené dechové zkoušky na alkohol v krvi dovolatele v rozhodné době, kdy jeho výše se výrazně blížila třem promilím a zabývaly se i svědeckou výpovědí zasahující policistky G. F., která uvedla, že v době kontroly bylo z dechu dovolatele cítit alkohol, měl zarudlé oči, vozidlo jím řízené jelo velmi pomalu a konečně i z vyjádření samotného dovolatele, který uvedl, že před jízdou pil a vozidlo řídil proto, že chtěl jet na krátkou vzdálenost, přičemž dovolatel o případný odběr krve ani nežádal. Přitom o výpovědi této svědkyně nelze mít z hlediska její nepochybné nezaujatosti nejmenších pochyb. Konečně soudy se zabývaly i výsledky uvedených dechových zkoušek z hlediska použitého přístroje a vysvětlily takto, proč o jeho funkčnosti nemají pochyb. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů, když námitka absence objektivní či subjektivní stránky označeného přečinu je za dané situace bezpředmětná. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Z uvedeného je zjevné, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti učiněných skutkových zjištění a nelze tak mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm.

l

) tr. ř. v některé z jeho alternativ. Jenom pro úplnost lze uvést, že námitku stran uložení druhu a výše trestu nelze (i s ohledem na argumentaci v tomto směru vedenou dovolatelem) pod zvolené dovolací důvody podřadit.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako dovolání zjevně neopodstatněné, když s ohledem na uvedené již o přerušení uloženého výkonu trestu zákazu činnosti nerozhodoval. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 15. ledna 2014

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka