Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 57/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci J. Z., osoby omezené ve svéprávnosti, zastoupené opatrovníkem městem Krásná Lípa, se sídlem v Krásné Lípě, Masarykova 246/6, identifikační číslo osoby 00261459, zastoupeným JUDr. Evou Ruthovou, advokátkou se sídlem ve Varnsdorfu, Říční 1774, o návrhu na změnu opatrovníka, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání opatrovníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. července 2013, č. j. -93, takto:

I. Dovolání se odmítá.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Dovolání opatrovníka v záhlaví označené osoby omezené ve svéprávnosti [srov. k tomu obč. zák. ()] proti usnesení Městského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“) ze dne 19. července 2013, č. j. -93, není přípustné podle , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu České republiky [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) ze dne 31. srpna 2012, sp. zn. , které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu

http://nsoud.cz

], přičemž není důvod, aby rozhodná právní otázka (ustanovení opatrovníka osobě omezené ve způsobilosti k právním úkonům, resp. od 1. 1. 2014 osobě omezené ve svéprávnosti, kterou odvolací soud rozhodl v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu) byla řešena jinak. Jestliže se odvolací soud v napadeném rozhodnutí, v souvislosti s řešením otázky ustanovení (tehdy) tzv. veřejného opatrovníka, vyjadřoval (formou odkazu na usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 10. července 2007, sp. zn. , publikovaného na webových stránkách Ústavního soudu České republiky

http://nalus.usoud.cz

, a jeho parafrázováním) k problematice materiálního a personálního zajištění funkce tzv. veřejného opatrovníka, činil tak zjevně nad rámec zákonem stanovených náležitostí pro odůvodnění uvedeného rozhodnutí, aniž by tím ve skutečnosti řešil otázku, na které by spočívalo jím vydané rozhodnutí. Jinými slovy řečeno, nespočívá-li na posledně uvedené otázce rozhodnutí odvolacího soudu (což v daném případě nespočívá), nemohlo dost dobře její řešení odvolacím soudem (zjevně učiněné jako obiter dictum), založit přípustnost tohoto dovolání, jakkoliv si i Nejvyšší soud uvědomuje závažnost situace vyložené dovolatelem; je třeba si ovšem uvědomit, že obecné soudy nemohou nahrazovat činnost zákonodárce ani se ve svých rozhodnutích vyjadřovat k problematice, jež by podle jejich názoru měla být (příp. jakým způsobem) pro futuro právně reglementována.

Nejvyšší soud proto dovolání opatrovníka podle věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a a (per analogiam)

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. ledna 2014

JUDr. Pavel V r c h a předseda senátu